LIVE: Bavorská večeře s hlavním chodem The Notwist

ALOA INPUT + THE NOTWIST
Palác Akropolis, Praha
24. 3. 2015

Mohl to být pamětnický večer plný vzpomínání na devadesátá léta. Částečně také byl a valné většině publika to vyhovovalo. The Notwist se ale neohlížejí pouze do minulosti a dávají prostor loňskému albu Close To The Glass. A půl hodinu dostali navíc k prezentaci bavorští kolegové Aloa Input.

Na půl osmou do Akropole bohužel příliš lidí nepřispěchalo, šestiskladbový set tak odehráli asi třem desítkám vyvolených, přitom pozornost by si tato kapela zasloužila větší. Ve své skromné diskografii má pár potenciálních hitů a například díky rytmické práci bubeníka předčila skladba Another Green World studiovou verzi. Zajímavý twist dostaly ovšem i další písně včetně Far Away Sun, která v sobě nezakryla odkaz na Caribouův hit, a být lepšího nazvučení, mohlo se od začátku jednat o dokonalý předkrm této vybrané německé večeře.

Jak dříve The Notwist avizovali v rozhovoru pro Radio 1, zaznít měly písně napříč celou dosavadní tvorbou. Začátek patřil krátké vzpomínce na raná devadesátá léta, kdy frčely skupiny jako Pavement a grunge byl královnou rocku. Otočka přišla s loňským singlem Kong. U jeho začátku se poprvé projevil malý nešvar, který nebývá příliš obvyklý. Namísto, aby skupina skladby oddělovala pauzami a vsuvkami narušovala tempo, sázela podklady až příliš rychle a propojení postrádalo nápad.

• FOTOREPORT: The Notwist v Paláci Akropolis rozhoupali zkušené posluchače

Do své prezentace naštěstí The Notwist více přidávali než ubírali, což dokázalo kolikrát vygradovat extenzivní verze do alt rockových, ale i techno končin. Pokud si někdo u kapely oblíbil pouze jednu polohu, mohl být pojetím zklamán. Během večera se totiž střídaly rovnoměrně kytarově svobodomyslnější polohy s těmi tanečními s jasně daným beatem. A podobně rozervale působila i šestičlenná sestava, kdy většinu času každý z hudebníků zůstával na svém místě, ale málokdy dokončil hru ve stejné poloze. Vibrafonista Karl začínal s paličkami v ruce, aby si vzápětí bral šmytec, perkusionista Michael zase upouštěl do rytmu svazek zvonů, načež začal obsluhovat klávesy. Do toho se občas pouštěly vinyly a člověk tak měl kolikrát co dělat, aby udžel pozornost ušima i očima. Živoucí organismus fungoval jak tělesně, tak hudebně. A o tom asi The Notwist vždy dělali hudbu. Aby žila.

Večer byl koncipován možná více pro starší pamětníky a staromilce, zejména pak ale hudební požitkáře. Byl v tom rock'n'roll, byla v tom i trocha taneční extáze. Takovéto zážitky není potřeba prožívat často, o to příjemnější ale potom jsou. A když se s vámi The Notwist rozloučí slovy písně Gone Gone Gone „When it's come, say goodbye, to all your cousins, cause they'll never let you go this far alone," víte, že za sebou za těch pětadvacet let nechali něco pěkného.

text: Ondřej Bambas, foto: Jan Kuča