RECENZE: Tereza Černochová v nitru sebe samé

Vydáno 12.04.2015 | autor: redakce

Před vydáním druhé sólovky Škrábnutí hledala Tereza Černochová sebe samu a vůbec formu, jakou nakonec bude svým posluchačům předávat svůj um a touhy, k tomu s čerstvě narozenou dcerou. Výsledkem je minimalistická a do velké míry niterní výpověď umělkyně, která se už nebojí o sobě pochybovat.

RECENZE: Tereza Černochová v nitru sebe samé RECENZE: Tereza Černochová v nitru sebe samé


tereza cernochova skrabnutíTEREZA ČERNOCHOVÁ
ŠKRÁBNUTÍ
Supraphon
9 trax / 36:37 min

Tracklist: Polibky snílků, Všeobjímák, Podplouvám, Půl, Celá já, Škrábnutí, Vem si mě, Až nastane září, Andělé

Mezi oběma sólovými deskami se Tereza Černochová nalézala v poměrně bizarní situaci. Dařilo se jí selfpromo v médiích, leč nedokázala tuto svou propagaci přetavit v zájem širší divácké obce, která by ze svého středu vygenerovala alespoň minimální základnu fanoušků její vlastní kapely Skupina. Těžko říci, zda za vzniklou situaci může i absence vlastního originálního repertoáru či fakt, že sladit perfektní fungování s kapelou z jiného města v republice není jednoduché. Tak jako tak se oboje promítlo do vzniku alba nového, když po dlouholetých peripetiích vzniklo kompletně v češtině, s originálními texty přátel Černochové a umělců, jichž si sama nesmírně váží. Zároveň pouze v úzké produkční skupině Romana Holého, jenž stejnou roli zastával i u zpěvaččina debutu.

Zpěvák Dan Bárta se svou přítelkyní Alžbětou Plívovou, dvorní textař kapely Monkey Business Vráťa Šlapák, dcera Zdeňka Rytíře Alena, zpěvačka Lenka Dusilová či již zmíněný Roman Holý - ti všichni se spolu s Terezou Černochovou podíleli na její až překvapivě otevřené zpovědi - výletu do jejího sebekritického já. Kromě závěrečné skladby od znovuobnovené kapely Dr. Max je autorství hudby rozděleno mezi někdejšího klávesáka Tereziny kapely Skupina Jiřího Hutárka a přímo Romana Holého. Kdo ale očekával taneční rytmy, jež nabízela zpěvaččina prvotina i následné koncerty Skupiny, může být tímto kontrastem zklamán. Najde zde především široké plochy s až filmovým nádechem, kde je všechna pozornost upřena na Terezinu zpověď. Album tak netrpí soustředěností na kvalitu jejího vokálu, která by opomíjela umělecký obsah, ba naopak. Tím se ale poslech alba stává náročným výletem s malou výjimkou v agresivnější skladbě Vem si mě za zvuků exotického didgerida Ondřeje Smeykala. Ta je ale jediným odpočinkem od náročné atmosférické nálady, k níž se jen tak někomu nepodaří ihned probojovat.


Je zřejmé, že na Škrábnutí si dali jeho autoři hodně záležet - Tereza Černochová dlouho dávala dohromady jednotlivé skladby a díky této její tvorbě se jí povedlo na její poměry nebývale otevřít ostatním. Je ale otázkou, zda na tuto sebereflexi dokáže navázat také změnou uvažování a otevření se v rámci svého putování po pódiích, aby se jí posluchači přestali bát a našli si k ní cestu.

BEST TRAX: Škrábnutí, Vem si mě, Celá já
ZKUS TAKY: Wendy & Lisa – White Flags of Winter Chimneys, Lenka Dusilová & Baromantika – V hodině smrti, Dan Bárta & Illustratosphere – Maratonika


Viktor Mašát
5/7

 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít