ROCKBLOG: Anděl 2014 fiaskem neskončil. Ale to nestačí

Leoš Mareš připravil na pódiu několik zábavných okamžiků

Důvody proč poslat ceny Anděl na pranýř se letos ani s méně kritickou optikou nehledají obtížně. Okamžitě po zveřejnění nominací se vcelku odůvodněně propírala jména, jež se v seznamu objevila. Oproti loňskému ročníku, v němž se i mimo kategorii Objev v hojné míře objevily čerstvé či nepříliš okoukané tváře (ILLE, Never Sol, Debbi, Bratři Orffové) působila letošní listina velkým zklamáním. Nominace se totiž až nápadně přiblížily anketě Slavík, tedy projektu, v němž nad hudebními kvalitami hraje prim popularita.

• Anděl 2014: triumfální večer Anety Langerové

Nedostatek přitom netkví v domácí produkci; skvělých desek, písní i videoklipů se za uplynulý rok natočilo víc než dost. Jako možné vysvětlení se tak nabízí nedostatečný rozhled hlasující Akademie, či (nebudeme-li hledat vlastní zájem či konspirační terorie) snaha zavděčit se veřejnosti a uspokojit poptávku. Ve výsledku tak akademici namísto snahy vytáhnout na světlo to skutečně nejlepší (to znamená pátrat i pod povrchem) raději do finálového večera prohlasovali např. skladbu, která jim každý týden vyhrává u oblíbeného seriálu, další, kterou dennodenně slýchají v rádiu po cestě do práce, muzikanta, jehož coby Objev roku okoukali u již zmíněného Slavíka, nebo populární videoklip s milionovou sledovaností. Přestože se žádná anketa už z principu nemůže zavděčit všem, je právě jasně čitelná absence odvahy a vhledu, snad s čestnou výjimkou v podobě Monikino Kino, velkou kaňkou letošního ročníku.

Na předávání Andělů opět nechyběl Karel Gott

Objev roku Jelen

Nepříjemné rozčarování vzbudilo i vyhlášení žánrových Andělů v Paláci Akropolis, které namísto oslavy okrajové hudby působilo jako showcase interpretů ze stáje hlavního pořadatele Leška Wronky, což ve svém vyjádření potvrdili i samotní organizátoři. Kritici a škarohlídi kolem cen tak opět dostali výživnou potravu.

• Anděl 2014: Aneta Langerová prožila večer snů, na pódiu perlil Leoš Mareš

Tím zásadním mělo být ovšem slavnostní vyhlášení hlavních kategorií v divadle Karlín. Bez zaujetí je třeba přiznat, že galavečer v režii Zdeňka Suchého se obešel bez výraznějších přešlapů, avšak jako celek celá show zapadla do šedivé průměrnosti. Jedno nikterak výjimečné či nápadité vystoupení střídalo druhé a náznaky dramaturgicky povedených okamžiků byste s přehledem spočítali na prstech jedné ruky. Skutečně třeskutý či jinak výjimečný okamžik, na které jsou diváci podobných show v zahraničí zvyklí, se v Karlíně nekonal. Jediným důvodem, proč zůstat v sále, resp. u televizních obrazovek tak byl pouze po všech stránkách excelující moderátor Leoš Mareš, případně zvědavost, kolik ze čtyřech nominací promění Aneta Langerová.

Aneta Langerová se čtyřmi cenami Anděl

Ve výsledku tak po odeznění posledního potlesku vlastně nebylo o čem mluvit. Nehledě na - do jisté míry subjektivní - nominace a přehled vítězů, je tento samotný fakt u akce, jež sama sebe tituluje jako "Nejdůležitější hudební událost roku", nedobrým vysvědčením.

text: Petr Adámek, foto: Tomáš Klíma