Monkey Business: Dokážeme na deset kilometrů zabít krtka!

Monkey Business letos oslaví 15 let na scéně

Letos je Monkey Business 15 let, pojďte trochu bilancovat. Na co jsi osobně za tu dobu nejvíc hrdý?
Na spoustu klipů, písniček, koncertů... Na to, že jsme oblíbenou kapelou některých členů skupiny Chicago. Na to, že jsme pracovali s úžasnými světovými muzikanty... Na to, že se máme pořád rádi, že jsme za těch patnáct let nezměnili složení. Pro někoho to možná není moc důležitý, pro mě ovšem ano. Patnáct let vydrží v trochu zachovalým stavu jen málokterá kapela.

Je naopak něco, na co bys rád zapomněl?
Určitě na to, když našeho manažera klepla pepka, to bylo děsný. Nebo na výlet do Kodaně, kde nějakej feťák zmlátil našeho Matěje a my jsme ho nebyli schopný ubránit. Jinak máme většinu dobrých zážitků, asi si na další žádnej opravdu blbej nevzpomenu.

• AUDIO: Monkey Business si k mikrofonu pozvali Martu Kubišovou

Nelituješ zpětně, že jste si dali název Monkey Business? Pro lidi mimo Českou republiku je vaše tvorba pod tímhle názvem prakticky nevygooglitelná.
Nemyslím si, že to je ideální název. V době, kdy s tím Pavel Mrázek přišel, jsme vůbec netušili, kolik je ve světě třeba restaurací a barů s názvem Monkey Business. Vlastně mě ten název nebaví, naštěstí ale v sobě nese spousty velikých zážitků a energii dobrý skupiny dost podivnejch lidí.

Máš nějaký jiný název v záloze?
Mám. Insolvent Impotent.

Vaše nová deska Sex and Sport? Never! vychází v květnu. Souvisí její název s názvem prvního alba Why Be In If You Could Be Out? Má to být odkaz na boj proti mainstreamu?
Všechno souvisí se vším a nic nesouvisí s ničím. Každopádně jsme na název uvalili embargo, nebudeme se k němu vůbec vyjadřovat, takže na to ti neodpovím.

Jak dlouho nová deska vznikala?
Vznikala už v hlavách našich prapředků, čili velmi, velmi dlouho. Dosti jsme se párali s textama, hudba je hotová už delší dobu. Radujeme se s ní tak dva a půl roku.

Nemáš tendence se vracet a hudbu předělávat?
To víš, že jo, předělávat se dá nekonečně dlouhou dobu, ale je důležité si říct stop - teď je to ono.

A ty si umíš říct stop?
Jo, je to nutný, ale člověk musí být ostražitý, protože ten výsledek se zapeče a už ho nikdy nezměníš. Deska jednou vznikne a je dobrý s ní umět žít. Stát si za ní. Dostal jsem k poslechu opravdu hodně českých, často moc fajn nahrávek a většinou je ty kapely prezentovaly stylem: ber to s rezervou, bubny tam nejsou slyšet, zpěv je zahuhlanej a kytary rozladěný... A já jsem jim vždycky měl sto chutí říct: tak mi to nedávejte, dejte mi něco, co je hotový!

Co na desce lidi najdou?
Svědectví. Poselství. Jedenáct funky vypalovaček, který nejsou zatížený touhou po ovládnutí rádiového éteru. Z desky je cítit touha po dokonalém rytmu a harmonii, je to zakonzervovaný vzkaz našim dětem, aby až budou dospělí, byli pyšní na myšlenky svých pomatených otců. Každá píseň má jiný příběh, snaží se vyjádřit něco jiného. Bude nutné ji vlastnit, lepší deska ten den, tedy 21. 5. 2015 určitě nevyjde.

Jaké nosiče vydáváte?
Klasické CD, vinyl, iTunes - tedy všechno kromě kazety a kotoučového magnetofonu.

Za jakou cenu si lidi můžou desku stáhnout?
Za cenu mírného prostydnutí.

Vraťme se ještě k vaší první desce Why Be In If You Could Be Out, kterou momentálně vydáváte na vinylu. Odkud tenhle nápad vzešel?
Především od nás. Jsme sběrači vinylů a chtěli jsme mít hlavně sami pro sebe všechny svoje desky vyrovnané v zaprášené poličce. Dle našich průzkumů to udělá radost i několika dalším nadšencům. Pro zachování příštím generacím je to zcela jistě lepší medium, než unavená no name složka na flashce. Vinyl je hezká, starobylá věc.

• FOTOREPORT: Šlechtic, zdravotní sestřička i nevěsta: Monkey Business oprášili kostýmy v Českých Budějovicích

Jaký je tvůj nejoblíbenější vinyl, co máš?
Asi Locomotiv GT - Ringasd El Magad. Určitě deska Ze Soboty na Šimka, nebo Deep Purple In Rock. Do skleněné vitrínky bych si dal ale jeden z novějších vinylů, Spalovače mrtvol od Zdeňka Lišky.

Co se týká koncertů, máte výroční v Praze a v Brně. Na co se lidi můžou těšit, co tam uvidí?
Uvidí kapelu, která je po patnácti letech ve velký síle. Kapelu, která nikdy neuhla z toho, co chtěla říct, uvidí kapelu, která má silnou energii, která dokáže na deset kilometrů zabít krtka. Uvidí báječné hosty, průřez našima starýma deskama, nový hadry, nový bubny a nový kytary. Matěj má novej parfém, Ondra Brousek se přestal holit, já jsem si nechal odstranit pihu krásy. Snažíme se bavit sami sebe, a když usínáme, tiše ve svých pokojíčcích doufáme, že to bude bavit i vás.

Prozradíš někoho z hostů?
Na koncertech bude Iva Bittová, Ondřej Havelka a  Marta Kubišová.

Budete natáčet videoklip?
Stejně jako s každou deskou máme ohromné plány, které se pak roztaví v hektolitrech piva a gramech marihuany. Máme dotažený nápady na minimálně pět klipů, otázkou je, které se zrealizují. Všichni máme rodiny a energie bohužel není nekonečná.

Chystáte i festivaly?
Letos ani ne. Jedeme Hrady, Podzámčí a Zámky. Možná Trutnov a pár dalších. Jednak jsme příšerně drahý a druhak po našem vystoupení všechny ostatní kapely zanechávají velmi rozpačitý, až mizivý dojem.

Co vzkážeš čtenářům iReportu?
Přeji jim, aby žili co nejlepší život. Aby měli vydatnej, klidnej spánek, co nejvíc zdraví a co nejvíc lásky. Aby stárli ruku v ruce se svejma hudebníma miláčkama, který je budou pořád bavit.

text: Hedvika Pajerová, foto: archiv kapely, E. Palkovičová