Zrní interview: Jamujeme, nahráváme, posloucháme, obrábíme

Vznikli jsme v roce 2001, což už je tedy 14 let, a to tak, že jsme se všichni potkali na jedné škole, což bylo kladenské gymnázium. Od té doby hrajeme ve stejném složení. Někteří z nás chodili do stejné třídy a někteří do jiné: Ondřej, náš bubeník, byl jediný o ročník výš. Dokonce jsme vznikli přímo uprostřed koncertu, kdy tři z nás měli kapelu, už Zrní, a během jedné písničky přišel bubeník a basák na pódium a začali s námi spontánně hrát. Po koncertě jsme si řekli, že to fungovalo natolik, že takhle budeme pokračovat. Hlavní bylo, že jsme byli v takové „éře hippies"- pro nás, ač byl teda rok 2001, tak pro nás probíhala 60. léta. Chtěli jsme být svobodní, jezdit po světě s kytarou, vandrovat a to byl hlavní motor, navíc láska k hudbě, jakou dělali Beatles, Dylan nebo Floydi.

Dokážu si představit, že jste tomu všichni dávali veškerý svůj čas...
Bylo to pro nás úplně nejvíc, chtěli jsme být úplně nejslavnější kapela na světě. Strašně jsme zanedbávali svoje ostatní vztahy, školu a dělali jsme jenom muziku.

Do širšího povědomí jste se ale dostávali poměrně dlouho, kdy přišlo období intenzivnějšího koncertování?
To přišlo tak po 9-10 letech a to už jsme zároveň věděli, že to není jen o tom být nejslavnější kapela. Spíš už vzklíčila touha se vyjádřit, mít svůj vlastní jazyk a tak se to postupně měnilo. Hodně nám pomohlo, když jsme si asi po deseti letech sehnali manažera, který najednou začal důsledně jít po tom, abychom za koncerty dostali zaplaceno, aby byl nocleh apod. Už to přestalo být takový úplně punkový, kdy jsme fakt jezdili většinou na otočku, třeba i do Ostravy, a přišlo pár lidí. Poslední čtyři roky už odjezdíme přes 100 koncertů ročně.

• INTERVIEW: Kojot je šašek, komik a vyčůránek

Přitom ale pořád pilujete svou muziku ve zkušebně.
V téhle době, jak je to teď, máme pondělí, úterý, středa zkoušky a víkendy jsou většinou koncertní a cestovací. Už to není jen o hraní, zároveň se na těch zkouškách řeší i nějaká administrativa, protože kolem kapely je i plno jiných věcí, jako je e-shop ad.

Loni jste zaznamenali úspěch s nahrávkou Následuj kojota, za níž jste byli nominováni na Anděly i na Cenu Apollo, přesto už prý připravujete další album.
S loňskou deskou právě dokončujeme turné a začínáme dělat na nových věcech. Teď bude to období, které mám nejradši, kdy se tvoří a další deska by mohla vyjít podle mě asi tak za rok.

Jak vznikají nové písničky, máte jasně rozdělené úlohy, nebo jde o víceméně společnou práci?
Texty dělám já, jako zpěvák, a hudbu děláme v drtivé většině dohromady, a to tak, že jamujeme, nahráváme se přitom a pak to posloucháme. Snažíme se nacházet místa, která jsou fungující, a pak už jen obrábíme a doděláváme.

Dáváte přednost klubům nebo venkovním koncertům?
Je to různé, podle místa. Jsou skvělý kluby, které mají skvělou atmosféru, ale jsou i blbý, kde se necítíš úplně fajn. Stejně tak je to i s festivalama.  Jde strašně moc o atmosféru toho místa a o to, jací se sejdou lidi. Já mám radši kluby, kde se ta energie udrží v nějakém celku, ale fakt jde hlavně o to místo, publikum a třeba i o konkrétní den - někdy jsou dny, kdy to prostě úplně nefunguje.

• FOTOREPORT: Zrní v Brně pokřtilo vinyl Následuj Kojota

Na konci května budete k vidění na festivalu Okoř se šťávou, kam to máte z Kladna jen pár kilometrů.
Těšíme se moc, protože to máme blízko a je to tam hrozně hezký. Květen je celkově pěkný měsíc, tak věříme, že pod Okoří bude mít skvělá atmosféra.

Na Okoři se šťávou se 30. května kromě Zrní představí No Name, Mandrage, Wohnout, České srdce, Jelen a další. Více na www.okorsestavou.cz

red, foto Sunmusic