Judas Priest: TOP 5 songů z 5 různých dekád

Judas Priest mají na programu dva koncerty v Česku

1970 - 1979: HELL BENT FOR LEATHER

Zatímco prvotina Rocka Rolla (1974) byla vyloženě zahřívací a příliš nenaznačila možný potenciál - byť ji produkoval Rodger Bain, který stál i za prvními třemi alby Black Sabbath - další čtyři alba ze 70. let snesou velmi přísné měřítko i z dnešního pohledu. Vrcholem je rok 1978, kdy Britové po Sad Wings Of Destiny (1976) a Sin After Sin (1977) nahráli hned dvě vynikající nahrávky, a to Stained Class a Killing Machine. Uvedené video připomíná US Festival v kalifornském San Bernardinu, kde Judas Priest vystoupili v květnu 1983 v rámci tzv. Heavy Metal Day ve společnosti Quiet Riot, Mötley Crüe, Triumph, Scorpions, Van Halen a Ozzyho.

• BUBÁK: Rob Halford z Judas Priest - Elektrický Jidáš

1980 - 1989: BREAKING THE LAW

Interval vydávání dalších desek se neměnil. Konstantní, v tomto případě velmi vysoká, byla rovněž kvalita jednotlivých alb v první polovině 80. let. Ať už sáhnete po Point Of Entry (1981), Screaming For Vengeance (1982) nebo Defenders Of The Faith (1984), všude nabízí pětice Halford, Downing, Tipton, Hill, Holland nadstandardní kvalitu. Nicméně nic z toho už se nemohlo vyrovnat ikonickému British Steel z roku 1980, kterým si Judas Priest zajistili nesmrtelnost. Pro bubeníka Davea Hollanda šlo o první spolupráci s kapelou a lépe svůj nástup načasovat nemohl. Stejná sestava se podílela i na dalších reprezentantech této dekády, tedy Turbo (1986) a Ram It Down (1988).

1990 - 1999: PAINKILLER

Po dvou méně úspěšných nahrávkách v něco podobného někteří už možná nedoufali. Přesto letopočet s nulou na konci opět přinesl triumfální úspěch. Nejméně stabilní post v kapele vlil do žil sestavy čerstvou krev a ani bicmen Scott Travis si pro nástup na scénu nezvolil špatné období. Alespoň to tak vypadalo. Rob Halford na CD Painkiller (1990) uvolnil naplno stavidla svých hlasových schopností. Později otevřel i dveře, které za sebou vzápětí zabouchnul. Na další skladby pod hlavičkou Judas Priest si fanoušci museli počkat do roku 1997, kdy spícího obra pomohl vzkřísit Tim "Ripper" Owens. Jenomže podobně jako Blaze Bayley v Iron Maiden to neměl snadné a Jugulator většinu skalních příznivců nenadchnul.

2000 - 2009: REVOLUTION

Owensovo angažmá nelze hodnotit jen negativně. Ostatně své nesporné kvality prokázal třeba v Iced Earth. Jenže plně nahradit osobnost s přezdívkou Metal God bylo nemožné a nic na tom nezměnil ani další „Ripperův" zářez Demolition (2001). Jeho největší zásluhou svým způsobem zůstává, že pomohl udržet celou mašinerii v chodu a umožnil Halfordův oslavovaný návrat. Ten byl stvrzen v roce 2005 další várkou songů v podobě Angel Of Retribution. Studiovou rozlučkou s kytaristou K. K. Downingem je následné koncepční dílo Nostradamus (2008). Příběh o proslulém prorokovi fanoušky rozdělil. Objevují se hodnocení z obou pólů názorového spektra - od zatracení a nepochopení až po velebení za nejpromyšlenější album v diskografii.

• Motörhead a ti druzí: TOP 5 nejhlučnějších kapel
  
  

2010 - 2015: MARCH OF THE DAMNED

Vzhledem k frekvenci, s jakou v posledních letech přibývají další položky v katalogu skupiny, je těžké odhadnout, kolikrát ještě zamíří Britové do studia. Tím spíš, že Judas Priest již plánovali odchod ze scény. Nakonec nahráli sedmnácté studiové album a znovu roztočili koncertní kolotoč. Z něj před Epitaph World Tour seskočil zakládající člen K. K. Downing, jehož nahradil kytarista Richie Faulkner. Výrazně se podílel na aktuálním Redeemer Of Souls z roku 2014, které debutovalo na 6. místě v žebříčku The Billboard 200, což je nejvyšší umístění v této hitparádě za celou kariéru.

text: Tomáš Rumler