RECENZE: Refused vs. Failure. Dva velké návraty. Kdo září a kdo zklamal?

Vydáno 04.07.2015 | autor: redakce

Dvě alba, dvě kapely, dva návraty po téměř dvou desetiletích. Tím jsou ale pojítka mezi novinkami vracejících se devadesátkových projektů Refused a Failure u konce. Kvalitou jsou totiž nové desky jako nebe a dudy. Kdo zklamal a kdo naopak připravil jednu z nejsilnějších nahrávek roku? Máme pro vás dvojrecenzi.

RECENZE: Refused vs. Failure. Dva velké návraty. Kdo září a kdo zklamal? RECENZE: Refused vs. Failure. Dva velké návraty. Kdo září a kdo zklamal?

 

refused coverREFUSED
FREEDOM
Epitaph
10 trax / 43:04 min

Tracklist: Elektra, Old Friends / New War, Dawkins Christ, Françafrique, Thought Is Blood, War On the Palaces, Destroy the Man, 366, Servants of Death, Useless Europeans

Rok 2015 je rokem rockových comebacků a na konci června se zrovna ve dveřích potkaly dvě legendární kapely let devadesátých – Failure a Refused. Kolem dlouho očekávaných desek se vždy vznáší opar nejistoty a obav, protentokrát je těch nervů dvojnásobek. Kdo se vrátil se ctí a kdo dveře jen podržel?

Refused do světa udělali díru především svým posledním počinem The Shape of Punk to Come z roku 1998. Ten je dodnes řazen k vrcholům post-hardcoru 90. let a je přiznanou inspirací široké hudební scény, zejména díky dokonalému experimentátorskému míchání žánrů, živelné energii a poctivé zvukové produkci. Také Failure jsou opěvováni hlavně díky svému poslednímu počinu Fantastic Planet (1996), ten je pro změnu považován za jeden z vrcholů devadesátkového alternativního rocku. Ne nadarmo se o Failure mluví jako o „oblíbené kapele našich oblíbených kapel", jedná se o legendu kombinující intenzivní rockovou muziku s prazvláštními melodiemi a disharmoniemi, které posluchače neustále drží ve střehu. To vše je zabaleno do špičkově propracované, unikátní zvukové estetiky.

Failure na novince úvodním intrem Segue 4 pokračují tam, kde skončili - v řadě ambientních meziher. Tyto pouze „výplňové" kousky na albu rozhodně nepůsobí nadbytečně, zapadají totiž výborně do zmíněné zvukové estetiky alba a skupiny, postavené na velkém množství zkreslených a efekty pokřivených kytar, špinavé, úderné baskytaře a typickém vokálu frontmana Kena Andrewse. To samé se vždy nedá říct o Refused.

Ačkoliv zní úvodní první singl Elektra ještě velmi slibně, již v druhém tracku Old Friends/New War se začíná různorodost žánrů a produkční experimentátorství přelévat spíše v přeplácanost. Těměř až popová, výrazně rytmická akustická kytara je skvělý nápad, občasné přesládlé melodie ovšem dojem kazí a celkový vývoj písně je rozbitý a nikam nevede. V poslední pasáži Refused opět lehce změní směr a ohlédnou se zpátky za šťavnatými kytarovými riffy The Shape of Punk to Come, moment je to ale bohužel krátký a znovu vytržený z kontextu zbytku skladby.

Tato kritika se pak dá analogicky použít i na zbytek alba, které zachází až k levným klišé osmdesátkových hard-rockových riffů a ke sladkým popovým melodiím. Většina materiálu je zahlcena nevkusně splácaným balastem, se kterým by neobstál ani lecjaký alternativně-popový projekt, natož veličina post-hardcoru, jakou jsou Refused.

Toho se u Failure rozhodně není třeba bát, ti víceméně nemění svůj modus operandi původní tvorby let devadesátých, hudba se nezdá být přeplácaná či přeprodukovaná a působí úderně a zajímavě. Album oplývá i temnějšími, neuroticky znějícími kusy, ze kterých běhá mráz po zádech (Petting the Carpet), všeobecně se ovšem jedná o energické a přes zvukovou neobvyklost překvapivě chytlavé rockové písně. Ty perfektně balancují mezi poutavou sofistikovaností a syrovou energií a číší z nich unikátní rukopis starších desek Failure, tentokrát s aktuální moderní produkcí.

Refused se bohužel návrat se silnou identitou nepovedl. V každém tracku se dá objevit alespoň jeden nápad nebo pasáž, které pochybnosti nahlodají, bohužel to ale funguje i naopak – i v těch nejlepších kouscích se dá najít něco, co úsměv zkřiví. Vše také trochu kazí zvuková produkce, díky které některé písně zní ploše a bez života.

Freedom se stále pyšní několika dobrými písněmi a z celkového dojmu je jasné, že ingredience, pro které jsou Refused již téměř legendární kapelou, jsou stále přítomné – jen do sebe už nezapadají jako dřív. Místo komplexního koktejlu tak formace připravila spíše dort pejska a kočičky, návrat je to přinejlepším průměrný.

To Failure jsou na druhou stranu důkazem toho, že ne každá kapela si na comebacku musí vylámat zuby či přijít s pouze průměrným výsledkem.

failure the heart is a monster coverThe Heart Is a Monster je organické, živé a zábavné album, které nejenže nezabředává do otřepaných stereotypů, ale má naprosto unikátní tvář. Failure proto servírují jak důstojné pokračování své diskografie, tak i jednu z nejlepších rockových desek roku.

FAILURE
THE HEART IS A MONSTER
INgrooves Music Group, Failure Records LLC
18 trax / 62:51 min

Tracklist: Segue 4, Hot Traveler, A.M. Amnesia, Snow Angel, Atom City Queen, Segue 5, Counterfeit Sky, Petting The Carpet, Mulholland Dr., Fair Light Era, Segue 6, Come Crashing, Segue 7, The Focus, Otherwhere, Segue 8, I Can See Houses, Segue 9

 

Verdikt iReport.cz:
Refused - Freedom: 3/7
Failure - The Heart Is A Monster: 6/7

 

Best trax Refused: Elektra, Thought is Blood, 366
Zkus taky: Refused - The Shape of Punk to Come, Glassjaw - The Colouring Book, At the Drive-In - Relationship of Command

Best trax Failure: Come Crashing, Otherwhere, I Can See Houses
Zkus taky: Failure - Fantastic Planet, Autolux - Future Perfect, A Perfect Circle - Mer de Noms

 

 text: Jan Čapek

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít