LIVE: Pohoda 2015: Co nedokázali headlineři, vynahradila nová krev

PROČ VYHASLÝ MANU CHAO?

Hlavním tahákem čtvrtečního večírku pro nedočkavé byl francouzský písničkář španělského původu Manu Chao. Organizátoři se nechali slyšet, že vystoupení domlouvali několik let a vzhledem ke složitému vyjednávání s jeho managementem se ho povedlo přivézt až letos. Otázkou však je, zda bylo tohle snažení efektivní. Jeho poslední album vyšlo v roce 2007 a nedokázalo navázat na největší hity jako Me Gustas Tu nebo Bongo Bong, které jsou už opravdu pěkně vousaté - přes patnáct let staré. V Česku bychom nad tím mávli rukou, ale Pohoda si touhle volbou zbytečně ubrala body.

Devětadvacetiletá sebevědomá Angličanka s prořízlou pusou Kate Tempest se představila v pátečním programu. Přestože přivezla živou kapelu, nedala jí tolik prostoru, kterou by si zasloužila a která by její show alespoň trochu odlehčila od až přehané palby slov. Franz Ferdinand se Sparks odprezentovali songy jejich společného alba FFS. Oběma bratrům Maelovým ze Sparks táhne na sedmdesát, FF ale dokázali hodně zdárně sekundovat a největší úspěch měly taneční kreace staršího Rona na závěr setu - ten totiž do té doby jen mlčky seděl za klávesami. Prostor dostaly i největší hity party kolem Alexe Kapranose jako Take Me Out nebo Walk Away, trochu překvapivě ale nevyvolaly okamžitý sborový zpěv všech přítomných.

DIE ANTWOORD BAVILI, EAGLES OF DEATH METAL PŘIJELI POZDĚ

Hlavní stage večer opanovalo dekadentní dostaveníčko Die Antwoord. Lolitka Yolandi v titěrných kraťáscích, která neustále vykrucuje zadek do sexy póz, polonahý Ninja, rajcovní tanečnice a obscénní kreslené projekce. Byla to skvěle postavená show s barevnými kostýmy a zábavnými proslovy, a když se vydal Ninja pozdravit vozíčkáře, kteří ho nadšeně uvítali, téměř i slza ukápla. Přestože bylo jasné, že DJ Hi-Tech je na pódiu jen do počtu, protože na svém mixážním pultu nedělal téměř nic, i jeho hypování davu mělo svoji cenu. A kdo se odpoledne vydal na trénink clip dance Die Antwoord, čekal na songy Enter The Ninja a Fatty Boom Boom, aby předvedl vychytané taneční kreace.

• TOP 5 nevšedních okamžiků Pohody 2014
  
  

Eagles of Death Metal se zdrželi na hranicích a svůj set od 18:00 by nestihli. S organizátory se domluvili na jedné ranní, kdy už bylo jen něco kolem sedmi stupňů nad nulou. Zpěvák Jesse Hudges se zahříval Jackem přímo z lahve, dav se snažil vydat co nejvíc energie na každý z odehraných tracků, kterým vévodily hlavně ty z desky Heart On i několik nových věcí z alba Zipper Down, které má vyjít v říjnu. Do Trenčína přijeli bohužel, jak bylo dříve avizováno, bez Joshe Hommea.

PUNK ŽIJE!

Krytá Space aréna nabízela v sobotu silný program. Od druhé odpoledne se tu představili nadějní The Purist. Kromě alba Colourful Noise nevynechali slovenští zástupci electropopu ani svůj oblíbený cover Busy Earnin od Jungle. Držitelé Mercury Prize, hiphopoví Young Fathers, se tu představili v půl desáté večer. Prezentovali se ve stejném duchu, jako jsme je měli možnost vidět v Praze v Roxy. Žádné projekce, žádné proslovy mezi písněmi. Místy působili až démonicky (např. u Just Another Bullet nebo Rain Or Shine) a myšlenkami na míle vzdálení, posléze jim ale nedělalo problém roztančit celý dav - třeba s melodickým a skvěle postaveným songem Get Up.

Drum'n'bassový veterán Roni Size se představil společně s partou Reprazent, tedy i se zpěvačkou Onalee nebo MC Dynamite, kteří jsou na jeho Mercury Prize oceněném a pro žánr zásadním albu New Forms. Pachuť nesplněného očekávání návratu ikonického uskupení se nekoná, Rony Size Reprazent jsou zpátky v nejlepší formě, což má stvrdit i nová deska, která vyjde letos. Po nich se žánrově pokračuje v podobném duchu s dvojicí Hybrid Minds.

Pořádný řev na Budiš stage obstarali Fat White Family a Turbowolf. První zmiňovaní se v line-upu kryli s Björk, a kdo chtěl stihnout oba interprety, udělal dobře, pokud zvolil nejprve cestu za pankáči z Londýna. Set si totiž o polovinu zkrátili a po 38 minutách bylo po všem. Fat White Family jsou na první pohled zábavní svojí členskou nesourodostí a frontman představuje přesně to, co si vybavíte pod pojmem zástupce punku 21. století (včetně zkažených zubů a pivního mozolu) a i tak krátká doba stačila na naprosté odrovnání jich samotných. Frontman Turbowolf byl oproti FWF o dost upovídanější, místy spíš ke škodě, protože poslouchat fráze o nejlepším obecenstvu a nejlepším festivale opravdu nebylo nutné. O dost přesvědčivější byli v písních samotných a finále vygradovalo až k jeho crowdsurfingu. Zastavil se až na střeše budky zvukaře a výzvy sekuriťáků mazácky ignoroval.

BJÖRK VTÁHLA DO SVĚTA HMYZÍ ŘÍŠE

Björk začínala ještě za světla, a kdo by měl chuť kritizovat za tuhle volbu organizátory, má smůlu, protože její management tenhle slot požadoval. Monstrózní orchestr a podivné projekce plné hmyzu doplňovaly energickou Björk, které by jen málokdo hádal padesátku, již letos oslaví. V setu představila celkem patnáct písní a závěrečnou Hyperballad korunoval ohňostroj přímo z rampy nad pódiem. Jak prozradili organizátoři festivalu, Björk prý v areálu zůstala i po svém setu a užila si třeba koncert Les Ambassade.

Björk byla hlavní hvězdou festivalu

Přestože volba letošních headlinerů nebyla tak nápaditá, jak by se v porovnání s předchozími ročníky dalo čekat, skvěle se představily menší kapely. Areál byl opět plný pestrého nehudebního vyžití a je skvělé vidět, že pojem "komerční partner festivalu" neznamená jen pojmenovanou stage a bannery všude kolem. Jde to i chytřeji, což se pořadatelé českých festivalů pořád ne a ne naučit.

Jedno mínus jsme taky našli, a to dlouhé fronty na festivalové taxíky (jiné taxislužby příjezd do areálu povolen neměly). Ti, co nebydleli přímo v Trenčíně, na ně byli odkázáni a museli absolvovat zmíněné více než hodinové čekání v sedmi stupních nad nulou. Inu, Pohoda.

text: Kateřina Nováková, foto: TZ, oficiální Facebook (@Ctibor Bachratý, Martina Mlčúchová)