LIVE: Björk na Colours Of Ostrava přitáhla davy. Její koncert pro ně ale nebyl

COLOURS OF OSTRAVA
Areál Dolní oblasti Vítkovice, Ostrava
16. 7. 2015

Colours of Ostrava si vydobyl pozici nejuznávanějšího hudebního festivalu na území České republiky. A tento titul mu zůstane i po letošním ročníku. Stačilo pár minut pobytu a člověk ani nemusel být na žádném koncertě, aby poznal, že Colours jsou dál než ostatní tuzemské open air akce. Poslední tři roky jako by navíc organizátoři uměli řídit počasí. I letos panují tropické teploty bez deště, které by dle předpovědi měly trvat do až neděle. Ale výjimečná atmosféra nevzniká jen díky slunéčnému počasí, ale havně zásluhou bohatého a zajímavého doprovodném programu a exkluzivní lokaci u vysokých pecí. Novinkou je Family park, kde si děti a jejich rodiče mohou užít divadelní představení a zapojit se do několika workshopů. Colours tak posiluje svou pozici rodinného festivalu.

• FOTOREPORT: Colours Of Ostrava: prvnímu dni kralovali Björk, Zrní či Caribou
  
  

Dlouhodobě jsou však akci vytýkány dvě věci. První z nich je ostrý štěrkovitý povrch, který bodá do chodidel – zvlášť když máte letní (mikro) obuv. Každým rokem je cítit pokrok, ale dokonalé to stále není. Druhou výtkou bývá, že program na festivalu končí extrémně brzy a rozjaření návštěvníci jsou zaháněni do stanového městečka nebo na Stodolní, která je sice fajn, ale k festivalové náladě má na míle daleko. Avšak letos v areálu poprvé vyrostla alternativní elektronická scéna, kde se lidé mohou bavit do pozdějších/ranních hodin.

BJÖRK? STEJNĚ DIVNÁ JAKO JANA KRATOCHVÍLOVÁ!

Hlavní hvězdou prvního dne a vlastně celého čtyřdenního maratónu byla Björk, islandská zpěvačka, která si ve filmu Tanec v temnotách (paradoxně) zahrála Američanku československého původu. Björk měla v Ostravě vystoupit už předloni, avšak její koncert byl ze zdravotních důvodů zrušen. Organizátoři nelenili a se zpěvačkou zahájili diskuzi o náhradním termínu ve chvíli, kdy bylo jasné, že vydá novou desku. Vyplatilo se. Výstřední žena přilákala na úvod rekordních 33.000 posluchačů.

Angažování Björk bylo dobrou volbou. Asi nikdo další z účinkujících nevzbuzuje tolik rozporuplné pocity. Obecenstvo si Islanďanku buď zamilovalo, nebo nechápavě přihlíželo. Našlo se i pár takových, kteří by uvítali místo ní koncert teplických Kabátů. Je pravda, že Björk je na stupnici divnosti asi na stejném bodu jako naše Jana Kratochvílová (která kdysi také vystupovala na ostravském festivalu), ale na rozdíl od potrhlé Češky si drží její jinakost vkus a estetický výraz. Oděna celá v bílém (stejně jako celá kapela) dráždila mainstreamovější část publika světlou škraboškou, kterou po celou dobu show nesundala z obličeje. Koncerty Björk jsou pověstné i vizuální kulisou. Většina videoprojekcí je postavena na detailních záběrech zvířat, které by se ani televizní kanály National Geographic nemusely stydět odvysílat. Občas písně doprovázel barevný kouř nebo ohňostroj.

Mezi šestnácti skladbami, které Björk přehrála, bylo šest z aktuální desky Vulnicura, kde hodně dominovaly smyčce. Svou ambientností odlákaly poměrně velkou část zvědavců, kteří se na zpěvačku přišli podívat, aniž by o ní někdy něco vůbec slyšeli. Většího ohlasu se dočkaly písničky, kde byl silný electro základ. Vrchol koncertu nastal v jeho polovině se skladbou Army of Me. Bylo znát, že lidé mají desku Post nejvíce naposlouchanou, protože všechny tři příspěvky z ní měly největší úspěch. Kromě zmiňované Army of Me zazněly ještě Possibly Maybe a Hyperballad.

CO DÁL? DIVOKÝ DRUM'N'BASS I POLSKÝ ELECTROPOP

Koho nenaplnil zpěvaččin set energií, mohl si dobít baterky na drum'n'bassové legendě Roni Size & Reprazent. Jejich koncert by v divokých devadesátých letech nadchl, v roce 2015 neurazil a splnil očekávání. Větším překvapením však byl polský electropopový projekt Bokka. Muzikanti si striktně chrání svou identitu a vystupují v maskách a s lidmi komunikují pouze prostřednictvím slov na obrazovce. Velmi originální a svěží! Milovníci české muziky si mohli užít koncerty Michala Hrůzy, Vladimíra Mišíka & ETC nebo kladenských Zrní, kteří si zahráli s Janáčkovou Filharmonií Ostrava.

text: Daniel Maršalík, foto: Matyáš Theuer, Colours of Ostrava