SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ladislav Kantor (203.)

C&K Vocal vznikli na konci 60. let. Kantor s nimi vystupoval 20 let

C(ERHA) & K(ANTOR) VOCAL

Ladislav Kantor ve druhé polovině 60. let založil spolu se zpěvákem a skladatelem Jiřím Cerhou několik amatérských hudebních formací, z nichž v roce 1969 vznikla vokální skupina C&K Vocal. V jejích řadách byli svého času například Petra Janů nebo Luboš Pospíšil. Kantor byl 20 let uměleckým vedoucím, textařem a zpěvákem. S Cerhou se seznámili na vojně a jako dlouho nerozlučná dvojice pojmenovali soubor podle svých iniciál. Kapela nejprve vystupovala zejména na folkových a country akcích, ale záhy se přiblížila spíše rocku.

• Zemřel Ladislav Kantor, člen C&K Vocal a spolupracovník Václava Havla
  
  

C&K Vocal vešel do širšího povědomí, když v roce 1972 zpíval v kultovním představení Semaforu Kytice. Textař a organizátor Kantor se spolu se skladatelem Cerhou výraznou měrou podílel na klíčových projektech tohoto vokálního tělesa, především na průlomovém sólovém albu Generace z roku 1976, které bylo zpočátku vydáno pouze anglicky a až o rok později česky. Nabízelo originální kombinaci rocku i tradic voicebandu a evropské lidové hudby. Album s hlubokými texty mělo svého času významný vliv na tuzemskou rockovou i folkovou scénu.

Velký úspěch zaznamenalo představení Čas her z roku 1977. Další historie skupiny je spjata s divadlem v Braníku, kde vystupovala s audiovizuálními pořady Písně spíš k poslechu než k tanci, Krajiny duše, krajiny těl a Balada o Zemi. Soubor nabízel i zájezdové pořady Hudba z roku Nahlas a Signály z města Dur. Programy byly režírované a kostýmované, zněly natočené rozhovory a hudbu dokreslovaly promítané filmy a diapozitivy. Skupina pak měla řadu let angažmá v pražském divadle Labyrint a pro mnohé posluchače se stala symbolem protipólu komerční produkce.

C&K Vocal si na svá alba zvala tuzemská hudební špička v čele s Otakarem Petřinou, Martinem Kratochvílem, Lubošem Pospíšilem i Vladimírem Mišíkem. V roce 1989 doprovázel Joan Baezovou na jejím slavném vystoupení na Bratislavské lyře, které svým disidentským přesahem předznamenávalo listopadové události.

NA KOLEJI YESTERDAY

Kantor zpočátku při psaní textů spolupracoval výhradně s Cerhou, později vytvořil řadu významných textů i pro jiné skladatele a interprety. Pozoruhodná byla například jeho spolupráce s Otou Petřinou na prvním dílu Neckářova trojalba Songy, písně a balady z roku 1982. Rovněž psal scénáře k písňovým recitálům a většinu z nich také režíroval. Významná je jeho spolupráce při vzniku legendárního alba Michala Prokopa Kolej Yesterday, při jehož tvorbě se sešla elita českého rocku od Michala Prokopa a skupiny Framus 5 přes C&K Vocal až k Janu Hrubému, Jiřímu Stivínovi či Petru Skoumalovi.

"Řekl bych, že všechna alba, která jsme spolu s Michalem Prokopem koncipovali a natočili, ať už jsou to Kolej Yesterday z roku 1984, Nic ve zlým, nic v dobrým z roku 1987 nebo Snad nám naše děti... z devětaosmdesátého roku, jsou vzácně vyrovnaná a patří k tomu lepšímu z tehdejší produkce – prostě se dají poslouchat dodnes. Píseň Kolej Yesterday je natolik mimořádná, taková se podaří jen jednou za X let, že to celkový pohled na naši dramaturgii vlastně zkresluje," sdělil před časem Kantor pro časopis Muzikus.

"Čeština není moc ohebná nevěsta a má své vrtochy," prohlásil svého času. Podle něj je píseň "natolik pěkná věc, že by měla zaujmout poznáním, radostí, metaforou, a ne výrobou slovních hadrů". Písňový textař by prý neměl zanedbat studium literatury a jazyka. "Je jasné, že bez studia literatury vás vaše slovní zásoba nepustí přes vyjadřovací bariéry hokejového juniora," zdůraznil.

• RECENZE: Michal Prokop a Framus 5 se vrátili na Kolej Yesterday
  
  

ČESKO-NĚMECKÁ NEHARMONIE

Když po listopadu 1989 Kantor vyměnil hudbu za politiku, vedoucím C&K Vocal se celkem logicky stal Cerha. Zatímco kapela pokračovala v činnosti, do povědomí veřejnosti se Kantor nově zapsal jako blízký spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla. Na Hradě pracoval jako jeho poradce, ředitel sekretariátu a asistent.

"Samozřejmě to pro mě znamenalo nesmírnou zkušenost, to se vystudovat nedá. Pak poznání, že zpočátku, ve chvíli takové historické změny, přitahoval střed dění hlavně ty, kteří po pádu bolševismu nejvíc toužili, ti ostatní v podstatě za neustálého cinkání klíčů čekali, jak to dopadne. Pak se však ukáže, že většina z těch nadšenců nemá buď pro boj o moc základní předpoklady, neboť jsou příliš přímočaří, nebo vůbec postrádá jakékoli ambice 'být nahoře'. Pak nastává čas odpočatých lidí, kteří umí o moc bojovat. To je ovšem logické a nevidím na tom nic nechutného, protože politika není vlastně nic jiného než boj o moc, s tím se nedá nic dělat," konstatoval se svou typickou přímočarostí Kantor.

Od roku 1998 se podílel jako hlavní dramaturg na projektu Praha - evropské město kultury roku 2000, ale mezitím si v letech 1993 až 1995 prošel trochu nešťastným obdobím jako generální ředitel České filharmonie. Ta nebyla pod vedením německého šéfdirigenta Gerda Albrechta v té době právě stabilním a reprezentativním tělesem. Albrecht, ne něhož mnozí vzpomínají jako na konfliktní osobnost, s Kantorem vedl dlouhý, kompetenční spor. Za Albrechtova působení "byl odejit" již ředitel Milan Lášek. Albrecht sám prezentoval své pražské problémy zejména v německém tisku jako nacionalistické útoky proti své osobě. Kantora naopak podporovali jeho kolegové - ředitelé pražských hudebních institucí - i houslista Josef Suk a další přední čeští interpreti.

Tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid prohlásil, že pokud neustane řevnivost vyplývající z kompetenčního sporu mezi šéfdirigentem Albrechtem a generálním ředitelem České filharmonie Kantorem, vyhlásí výběrové řízení na obě funkce. Spory vyvrcholily v roce 1995 v souvislosti s "načerno konaným" koncertem filharmoniků v Bonnu. Koncert dohodl velvyslanec v Bonnu s šéfdirigentem Gerdem Albrechtem a Kantor tvrdil, že o něm jako statutární zástupce orchestru nebyl informován.

Podle Tigrida aféra kolem koncertu v Bonnu poškodila pověst státu a České filharmonie a z dokladů a výpovědí vyplývá "nevůle ze strany generálního ředitele problém řešit". Ministr se proto rozhodl Kantora z funkce odvolat, přestože se proti jeho záměru vyjádřila správní rada České filharmonie.

Ladislav Kantor byl jednou nohou v hudbě a druhou v politice. Poslech starých nahrávek C&K Vocal a jím textovaných desek Michala Prokopa nebo Luboše Pospíšila však vyvolává pocit, že zamířil spíše do hudebního než politického nebe. "Byla to osobnost, která v mém životě a v mé kariéře sehrála docela klíčovou roli, zejména v osmdesátých letech," sdělil Prokop.

text: Roman Jireš, foto: archiv, last.fm