LIVE: Temnému písničkáři Marku Laneganovi v Brně došel dech

Na Flédě panovalo při koncertě Marka Lanegana neuvěřitelné vedro

Lanegan v únoru navštívil Prahu a odehrál skvělý koncert v Lucerna Music Baru (recenze), nyní se v půlce srpna objevil i na brněnské Flédě. Návštěva obou akcí proto automaticky nabízí možnost srovnání a již od vystoupení předkapel bylo jasné, že koncerty budou výrazně jiné. Faye Dunaways tentokrát vystoupili v kvartetu s dalším předskokanem Dukem Garwoodem na druhé kytaře a bubeníkem Marka Lanegana za bicími, jejich set tak oproti pražskému vystoupení nabral novou dimenzi a poskytl mnohem plnohodnotnější zážitek – i přes to, že hudebně šlo stále o ten samý psychedelický minimalismus. Publikum také tentokrát více zaujal Duke Garwood, který vzápětí oproti únorovému vystoupení odehrál set bez bubeníka, sólo. Oběma kapelám Fléda slušela více než Lucerna Music Bar, ať již z hlediska zvuku či světla a atmosféry, které je i v roli pouhého supportu posunuly na novou úroveň.

• FOTOREPORT: Černobílý Mark Lanegan dorazil do Brna
  
  

Zvuk, světla a celková atmosféra také velmi dobře fungovaly v případě samotné hlavní hvězdy večera, Marka Lanegana. Ačkoliv byl pražský koncert šťavnatější a energičtější, brněnské vystoupení díky nim působilo výrazně intimněji, bohužel mu ale chyběla ta rocková dravost, kterou Lanegan předvedl jen o půl roku dříve v naší metropoli. Setlist byl tentokrát postavený jinak a upřednostňoval klidnější skladby, i agresivnější písně jako Gravedigger Song nebo Riot in my House ovšem vyzněly až nezvykle krotce. Celkový dojem z kapely byl oproti pražskému vystoupení mnohem subtilnější. Díky tomu bohužel došlo i k nemilému smazání rozdílu mezi studiovým albem a živým vystoupením.

Pomyslnou korunu pak koncertu nasadilo zkrácení téměř o třetinu oproti avizované hodině a půl. Těžko říct, proč toto omezení vzniklo – velmi dobrým důvodem ovšem může být vražedné vedro, které v brněnském klubu vládlo. Klimatizace trestuhodně nestíhala a už jen samotné stání v hledišti bylo vyčerpávající a úmorné - co teprve hraní na pódiu... Ačkoliv lze Flédu pochválit za skvělou atmosféru, hezký, vyrovnaný zvuk a příjemně decentní osvětlení, nelze než vytknout nepříjemnou teplotu a nevídané fronty na baru. Odchod muzikantů po slabé hodině a sotva pěti minutách bez přídavku zamrzí, na druhou stranu se jim téměř nelze divit. Vedro v sále bylo snad nesnesitelnější než na vyprodaném koncertě Interpol v pražském Lucerna Music Baru o několik dní dříve.

Z brněnského koncertu tak návštěvník mohl odcházet spokojený snad tak napůl. Prostředí Flédy koncertu krásně sedlo, vystoupení ovšem chyběla energie, jakoby Marku Laneganovi a jeho kapele docházel dech. Oproti desce nenabídl koncert nic navíc a ještě zklamal krátkou dobou trvání. Nezbývá než doufat, že brněnská zastávka byla jen Laneganovou slabší chvilkou a že příští česká návštěva temného písničkáře bude opět stát za to, podobně jako ta předchozí.

text: Jan Čapek, foto: Petr Chalupa