RECENZE: Halsey smíchala Lanu Del Rey s Katy Perry. Debut BADLANDS je vynikající

Vydáno 30.08.2015 | autor: Daniel Košťál

Potenciální objev roku v popu pro rok 2015 se jmenuje Halsey. Že jste o ní ještě neslyšeli? Možná byste si měli doplnit vzdělání: mezi její fanoušky už patří například Ed Sheeran a je určtě o co stát. Seberte něco z Lany Del Rey, trošku z Katy Perry a špetku z Lorde a máte výtečnou desku BADLANDS.

RECENZE: Halsey smíchala Lanu Del Rey s Katy Perry. Debut BADLANDS je vynikající RECENZE: Halsey smíchala Lanu Del Rey s Katy Perry. Debut BADLANDS je vynikající

halsey-badlandsHALSEY
BADLANDS
ASTRALWERKS
11 trax / 40:03 min.

Tracklist: Castle, Hold Me Down, New Americana, Drive, Roman Holiday, Colors, Coming Down, Haunting, Control, Young God, Ghost

Americká debutující zpěvačka Halsey, vlastním jménem Ashley Frangipane, poprvé výrazně vystrčila růžky loni na podzim, kdy svým EP Room 93 o pouhých pěti písních zaujala neobvykle velké publikum. Toho si samozřejmě všimlo její vydavatelství a spěšně oznámilo plnohodnotné album s názvem BADLANDS.

Pojmenování je skutečně trefné. Zpěvačka sama tvrdí, že vystihuje stav její mysli v době příprav alba. "Píšu písně o sexu a smutku," prohlásila na svém Twitteru. Výsledek tak zní trochu jako Lana Del Rey na Born To Die s jemnou popovou třešničkou ve stylu Teenage Dream Katy Perry, zároveň ale osobitě. Není tedy divu, že je Halsey v zámoří s takovým materiálem mohutně propagována. Jedná se o skvěle namixovaný produkt.

Koncept nahrávky připomíná průjezd nehostinnými pustinami, které Halsey navštěvuje ve své pohnuté fantazii, pro zachování věrnosti jsou navíc písně řazeny chronologicky podle doby, kdy vznikly. V úvodní Castle překračuje hranice, aby zjistila, že této dezolátní krajině může se svou zkažeností rovnou dělat královnu. A jak by ne, nachází se přece na místě, které sama vytvořila a které jí od začátku do konce padá k nohám. V Hold Me Down se zase potýká se svými démony, aby je vzápětí v působivé dekadentní hymně New Americana přijala za část sebe a oni ji během její sebereflexe pohltili. V posledním náznaku odporu Control tak už intenzivní mrazivý pocit sálá ze samotné Halsey.





Ten však nevychází pouze z temné tematiky jejích textů. Některé se zabývají i (ne)šťastnou láskou, jiné pak intimitou. Hustá atmosféra většiny písní pramení z jejich kombinace s chytrou produkcí a zpěvaččiným silným hlasem. Vše do sebe zapadá na až symbiotické úrovni. Těžko by zněla Halseyina zpověď v Colors tak upřímně bez pozadí typicky "žvýkačkového" popu. A stejně tak si nelze představit, že by Drive se svou jednoduchou produkcí tolik vynikla bez toho správného vokálního prožitku.

S ohledem na předchozí odstavce se tak může zdát označení "produkt" poněkud sprosté, přesto je ale na místě. BADLANDS totiž nepřichází s mnohým, co by už nenapsala Lorde nebo nezazpívala Taylor Swift, jedná se ale o propracovaný a ucelený mix toho lepšího z nich. Směs akustické kytary a piana, kterým kontrastuje dominantní syntezátor, staví zamilovanost proti strachu a nevinnost proti rebelii. Témata a zvuk, obojí přitažlivé masám nejen náctiletých, jsou pro Halsey silnou prodejní zbraní, ať už ji bereme jako autentickou umělkyni, nebo jako dobrou herečku.





V každém případě ale její taktika zafungovala. Debutové album podle prvních odhadů zaznamenalo výborný start v prodejích a turné k němu už před svým začátkem přetéká návštěvníky. Hudba budiž důkazem, že je tento úspěch zasloužený. Budoucnost však ukáže, zda se jedná o začátečnické štěstí, nebo o zrod dalšího velkého jména.

BEST TRAX: New Americana, Drive, Colors
ZKUS TAKY: Lorde - Pure Heroine, Taylor Swift - 1989, Lana Del Rey - Paradise

Daniel Košťál
6/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít