SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Martin Koubek (209.)

Martin Koubek na archivní fotografii iReportu

Vlasatý zručný krotitel šesti strun, jehož pečlivá kytarová technika mu umožňovala propojovat hard rock s blues a jazzrockem, není zdaleka tak známou personou tuzemského rocku, jak by si zasloužil. Přitom jemu a jeho kolegům ze skupiny Dux vyjádřil uznání i Roger Glover z Deep Purple, kterým na koncertu v Praze 17. listopadu 2003 předskakovali. Podle očitých svědků Glover seběhl z 1. patra do přízemí, sledoval vystoupení Duxu a po koncertě přišel za Koubkem až za pódium, kde balili aparaturu.

JAZZROCK S VÝBĚREM

Koubek, který není příbuzensky spřízněn s Václavem Koubkem ani Janou Koubkovou, se narodil 6. dubna 1955 v Praze. Sudičky mu na jednu stranu přisoudily hudební talent, ale na druhou stranu mu příliš štěstí nedopřály. Už v dětském věku začal cvičit na bicí nástroje a jeho bratr se věnoval kytaře. Později si nástroje prohodili. V roce 1968 se stal v Újezdu nad Lesy členem bigbítové skupiny The Heartbeat. O pět let později se svým bratrem založil skupinu Regrese, která se inspirovala hudbou progresivních skupin 60. a 70. let. V roce 1976 získal statut profesionálního hráče a jako kytarista nastoupil do skupiny Proměny, která doprovázela bývalou semaforskou hvězdu Jiřího Helekala.

Pestrá hudební dráha absolventa pražské Lidové konzervatoře (dnešní Konzervatoř Jaroslava Ježka) pokračovala v roce 1977, kdy ho vzal Michael Kocáb do tehdy jazzrockového Pražského výběru. S ním také natočil jejich první album Žízeň, kde je jeho účast nepřeslechnutelná. V říjnu 1977 vystoupili s velkým úspěchem v pražské Lucerně a Koubek se chystal natáčet i druhé album Nouzové přistání. K jeho vydání však po zásahu komunistické cenzury nedošlo. Na doporučení Kocába se ještě zúčastnil nahrávání alba Marthy Elefteriadu Kresby tuší, počátkem 80. let se však jejich hudební cesty rozešly. Dostal sice nabídku na kombinovaný post kytara/baskytara, ale Koubek to odmítl, protože ho nový Kocábův novovlný repertoár neoslovil.

VLASTNÍ KAPELA

Na přelomu 70. a 80. let měl několik angažmá, žádné však nemělo dlouhého trvání. Na jaře 1979 spolupracoval s Blue Effectem na pořadu Knoflík pro štěstí pro plzeňské divadlo Alfa a také si zde zazpíval. V roce 1980 byl Radimem Hladíkem doporučen Mariánu Vargovi jako kytarista pro nově formované Collegium Musicum. K další spolupráci však nedošlo, protože tehdejší alkoholické období Vargy ji znemožnilo. Poté se objevil v nové sestavě skupiny Framus Michala Prokopa, kde nahradil kytaristu Rudolfa Chundelu. Když po nějakém čase stěžejní člen kapely, varhaník Ivan Trnka, odešel legálně do západního Německa, kde se oženil, tehdejší Framus se rozpadl.

Také Koubek musel z něčeho platit nájem, takže na čas odložil své umělecké, především hardrockové ambice, a spolupracoval jako kytarový profesionál s Jiřím Helekalem a Milanem Chladilem. Podobný typ hudby ho pochopitelně umělecky neuspokojoval a začal plánovat založení vlastní skupiny. V polovině 80. let vznikla hardrocková skupina Moby Dick, ale název nebyl na Pražském kulturním středisku schválen, proto kapela začala zkoušet a vystupovat pod názvem Dux (slovo je latinského původu a znamená vůdčí hlas, především v barokním hudebním útvaru fuga). Před rokem 1989 se jim podařilo vydat pouze jeden singl, třebaže měli připraven materiál minimálně na celé album. Desky začal Dux vydávat až v 90. letech.

DUX PURPLE

Hudba Duxu byla přirovnávána k tvorbě Carlose Santany nebo k Deep Purple, mimo jiné proto, že v jejich nástrojovém obsazení vechyběly varhany Hammond B3. Sám Koubek přes všechny módní trendy zůstával věrný klasickému rocku se vzory, jakými pro něho byli kytaristé Rory Gallagher, Eric Clapton, Jimi Hendrix, Jeff Beck, Jimmy Page, Ritchie Blackmore, John McLaughlin nebo Al DiMeola.

• SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Vladimír Padrůněk (165.)

Vedle určité rockové konzervativnosti bylo mínusem Duxu mnoho personálních proměn. Jeden čas v kapele působil i legendární baskytarista Vladimír Padrůněk (ex-Jazz Q a Etc...). Jeho vážné onemocnění ale neumožnilo dlouhodobější spolupráci. Až v roce 1990 Dux natočili druhé (oficiálně první) album Máme všeho dost. Koubkem nazpívaná deska obsahující například skladbu Ajatoláh uzdu přitáh kupodivu nevyvolala větší zájem médií a posluchačů.

V květnu 1992 vyšlo album nerealizované v roce 1986, s názvem Vladimír Padrůněk In Memoriam, a kapelu posílil americký baskytarista Michael Richard Franklin, jehož vliv se o dva roky později projevil na následující nahrávce The Thrill Of Love. Skupina také natočila první videoklip They Took Away Your, ale další personální rošády ji brzdily. Na podzim roku 1996 Koubek Dux rozpouští a věnuje se řešení rodinných záležitostí a komponování. Například se stává autorem části scénické hudby k poslednímu projektu slavného českého mima Ladislava Fialky.

Po roce 2000 se Dux dal opět dohromady a firma Fontana vydává v roce 2002 tematické CD Rock Organ And Guitar s deseti skladbami Duxu. V témže roce Koubek napsal a natočil píseň věnovanou Johnu Lennonovi a George Harrisonovi – Christmas Message. Skladba byla zařazena na následující duxovské album His Tearoom, jež vyšlo na přelomu let 2003 a 2004. Ovšem skupina opět prochází personálními proměnami, a když vyprodukuje nahrávku Crowley's Music Shop, nikoho už to bohužel příliš nezajímá.

Smůlou a nenaplněnými ambicemi pronásledovaný Martin Koubek měl vedle šikovných prstů i velké hardrockové srdce. Nezanechal za sebou davy fanoušků, ale nikdo jemu ani Duxu už nikdy nevezme, že si jako vybraná kapela měli možnost zahrát jako předskokani před 17 000 diváky 4. července 1991 v Praze před Jethro Tull a dokonce dvakrát před Deep Purple.

text: Roman Jireš, foto: archiv iReportu, dux-mk.com