Peter Gabriel rozdráždil Drážďany

Vydáno 28.06.2007 | autor: redakce

Aktuální turné bývalého frontmana Genesis je komornější než minulé Growing Up, ale je předzvěstí velkých věcí příštích. Na koncertě v Drážďanech byl 25.6. i náš kolega Lubor Bořek.

Peter Gabriel - The Warm Up Tour: Summer 07
25. června 2007, Drážďany, amfiteátr v komplexu Velké zahrady

Letošní letní turné Petera Gabriela se dá snadno označit jako výjimečné hned z několika důvodů. Především, písně pro turné určili v anketě na zpěvákových oficiálních stránkách sami fanoušci. Jejich výběr se soustředí spíše na starší písně z prvních čtyř nepojmenovaných alb a PG se tímto doporučením evidentně řídí. S tím souvisí i na Gabrielovy poměry komorní provedení letních koncertů – malá pódia, decentní světelná show, žádné divadelní efekty, projekce a jiné technické hříčky tak typické pro předchozí turné. A v neposlední řadě, jak vyplývá z názvu, "zahřívací" turné by mělo být předzvěstí regulérní koncertní řady provázející vydání nového sólového alba I/O. Oficiálně ovšem není potvrzeno nic a vzhledem ke Gabrielově pečlivému přístupu k práci a jeho posedlosti detaily je docela dobře možné, že na nové CD i "velké" turné si ještě pár let počkáme.

RED RAIN STILL COMIN' DOWN

Většina aktuálních Gabrielových koncertů se odehrává pod širým nebem a už od začátku turné provází kapelu deštivé počasí. Výjimkou se v tomto ohledu nestal ani amfiteátr drážďanské Velké zahrady, kde vydatně sprchlo jak při čekání na hvězdu večera, tak i během samotného vystoupení. Jakmile se však protagonisté objevili na pódiu, déšť se stal pouhou kulisou ke krásnému hudebnímu zážitku. Od první bubenicky vygradované The Rhythm of the Heat bylo Peterovi na procházce starším repertoárem věrným partnerem nadšené publikum, které vděčným potleskem a máváním odměňovalo éteričtější kousky jako Humdrum či relativně novější Blood of Eden, nebo tančilo a vyzpívávalo pěvecké i nástrojové figury ve šlapavkách Steam, či během legendární Sledgehammer.

Jak je jeho zvykem, Gabriel se snažil komunikovat s domácím publikem v jeho vlastním jazyce a téměř ke každé písni četl komentář v němčině. Tuto snahu korunoval, když několikrát zpíval německy kompletní refrén jako například v No Self Control. Family Snapshot dokonce zazněla v němčině celá. Kapela v čele s nezaměnitelným Tony Levinem, kterého slovy Gabriela "podle holé hlavy, knírku a basy pozná snad celý svět," neuvěřitelně šlapala a sloužila písním do poslední noty. Její složení je s výjimkou klávesistky a vokalistky Angie Pollock stejné jako na turné Growing Up.


Došlo i na několik málo chybiček, ale refrénové zaváhání kytaristy Davida Rhodese v D.I.Y. nebo Gabrielovy nesynchronní krokové variace v In Your Eyes působily jako oživující lidské prvky, které pouze dokreslily úsměvy na rozzářených tvářích víceméně středněvěkého publika. Gabriel sám byl v solidní hlasové formě, zpíval jistě a s obrovským nasazením, třebaže si v několika místech odpustil vysoké pasáže, jak jsou slyšet na deskách.

IT'S UP TO YOU

Zhruba v půlce koncertu si šel otec Peter na chvilku oddechnout do zákulisí, zatímco dcera Melanie zazpívala téměř 30 let starou křehkou Mother of Violence z druhé zpěvákovy sólovky. Večer postupně gradoval až k povinné Solsbury Hill, která svým půvabným kouzlem navzdory pláštěnkám, deštníkům a nepromokavým bundám rozhýbala celý amfiteátr. Ten se vzápětí hlasitě domáhal (a domohl) přídavků. Jaké však bylo překvapení, když zazněla píseň, kterou PG živě již mnoho let neprovedl – Biko. V hymnickém závěru zpěvák namířil stojan s mikrofonem směrem k hledišti a nechal zpívat pouze publikum („now it’s up to you…“), zatímco hudebníci postupně opouštěli svá místa. I když mnoho diváků možná ani neznalo politický kontext písně, byl to velmi silný moment – jeden z těch, které dělají koncerty nezapomenutelnými.


S posledním úderem kotlů Geda Lynche nastal další falešný konec, aby po chvíli došlo na dva závěrečné kousky – groovující Sledgehammer s Gabrielovým pódiovým herectvím a procítěnou In Your Eyes, v níž se k frontmanovým tanečním krokům připojili i Levin (jenž po celý večer, a to i během hraní, pilně pořizoval fotodokumentaci) a Rhodes. Po této dávce poctivé hudby a nepřikrášlované show odcházeli diváci s pocitem, že Peter Gabriel (za tři roky šedesátník) je živoucím muzikantem, který, třebaže tato série koncertů je tak trochu „mini“ a „retro“, má stále co říct. Kdy přesně se ozve s novým materiálem je v jeho případě ve hvězdách, ale pokud na chystanou desku přenese tu jiskru, kterou předvedl v Drážďanech, je nač se těšit.

Lubor Bořek

www.petergabriel.com

www.realworld.co.uk

www.petergabriel.cz



0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím