Michal Pavlíček: vzpomínky na budoucnost

Vydáno 06.09.2007 | autor: redakce

B.S.P. i Pražský výběr jsou pro něj definitivně minulostí. Michal Pavlíček (51) je na sólové dráze a spolu s REPORTEM vzpomíná na neopakovatelné Kloboučky.

Michal Pavlíček: vzpomínky na budoucnost Michal Pavlíček: vzpomínky na budoucnost

V čem se aktuální DVD Na Kloboučku: Best Sessions part 1 liší od DVD, které vyšlo jako příloha REPORTU před víc než dvěma lety?
Je to další výběr jamů a zajímavých hudebních prezentací z pořadu, liší se jen v tom, že dramaturgii tohoto DVD dělal hlavně Jarda Hudec. U toho prvního šlo víc o mojí vizi, teď jsem byl jen takový poradce. Jsem rád, že je o tyhle hudební setkání pořád zájem a že spatří světlo světa. Normálně by je nikdo nevydal, zůstaly by v archivu České televize.

Střihavka, Basiková, Věra Bílá, Lucie Bílá, Stivín, Hladík, Prokop, Radůza… byl vůbec někdo, koho se ti do Kloboučku dostat nepodařilo?
Třeba Richard Müller. Už jsme byli domluvení, ale pak měl nehodu a bohužel nedorazil. Samozřejmě se nám nepodařilo zmapovat úplně celou scénu.



Uvažovali jste i o hostech ze zahraničí?
V dobách největší slávy Kloboučku jsme chtěli zkusit oslovit i nějakého zahraničního interpreta, který by se u nás stavil třeba u příležitosti svého pražského koncertu. Nakonec z toho sešlo kvůli finančně produkčním záležitostem. Tak tak, že jsme se vešli do rozpočtu i bez toho a nepřipadali jsme si trapně před kolegy. Honoráře byly místy symbolické.

Zdalipak nebyli Na Kloboučku jemně protěžovaní kytaristé?
Ze začátku ano. A byl to záměr, protože rocková muzika je postavená hlavně na kytarách. Později jsme se to ale snažili dramaturgicky vyvážit a ukázat širší spektrum hudebních žánrů. Myslím, že ve finále vznikla docela pestrá mozaika.



BEZ KLOBOUČKU BOSS

Proč vlastně Klobouček skončil? Jen z vůle České televize, potažmo kvůli nedostatku finančních prostředků?

Ke konci své existence pořad trochu ztrácel dech, jel ze setrvačnosti. Nebylo moc z čeho vařit, museli jsme opakovat interprety, většina kvalitních kapel naší malé scény se u nás vystřídala. V tom klasickém prostředí už moc nebylo co vylepšit, tak jsme se rozhodli dát rok pauzu. Vytvořili jsme novou řadu Kloboučků ve studiu Sono s jinou scénou, novými uhly záběrů i světly... Jenže po roce přišly kvůli televizním poplatkům dramatické škrty v ČT a náš pořad, i když byl částečně sponzorovaný, se s nimi svezl.

Lze si vůbec představit, že by dnes veřejnoprávní, natožpak komerční televize něco tak nekomerčního jako Klobouček znovu začala vysílat?
V poslední době jsme se snažili znovu oslovit hudební dramaturgy ČT, ale zatím žádná pozitivní odezva nepřišla. Prý nás nahrazuje Noc s Andělem. Což je částečně pravda, jenže Klobouček měl prostě své neopakovatelné fluidum. Přímočaré, živé hraní, kdy diváci nesedí v sále, ale doma v křeslech a ty pro ně hraješ. K tomu žádné dlouhé řeči, jen pár informací a rozhovorů a hurá do éteru.



Brali jste první verze písniček nebo se točilo víc pokusů?
Čím víc bylo verzi, tím víc to většinou ztrácelo náladu. Často jsme vybrali hned tu první, jindy se točilo třeba třikrát. Vybraný záznam se pak bez jakýchkoliv dodatečných oprav profesionálně smíchal ve studiu Sono, aby živý zvuk zněl co nejlépe.

Koho by sis do Kloboučku pozval dnes?
Za těch několik let zas vzniklo spousta kapel, těm starším vyšla nová CD… teď už by se to dalo celé znovu otočit.

100 dílů Kloboučku, 4000 minut muziky. Nevydáte to někdy komplet?
To se musíš zeptat ČT, která má na pořad práva. Ale méně je někdy víc. Ne vše se povedlo a best of jsou pro lidi atraktivnější. Každopádně DVD Na Kloboučku – part 2 vyjde v prosinci, znovu jako příloha REPORTU, kde se objeví třeba Iva Bittová, Radůza, Tata bojs, Radim Hladík, Colorfactory, Jan Sahara Hedl, Andrej Šeban, Hudba Praha, Kamil Střihavka, Big Heads, Načeva, Abraxas, Marcela Březinová, Pavla Kapitánová, Tonya Graves s Lubošem Andrštem, vzpomínka na Stromboli s Bárou Basikovou atd..



ČÁRA ZA MINULOSTÍ

Jsi asi jediný český rockový muzikant, který v současné době vyprodává sály s instrumentální muzikou. Lidem evidentně Výběr, Stromboli a B.S.P. chybí. Jsou všechny tyto projekty definitivně minulostí?
Co se týče další spolupráce a živého hraní, tak ano. Jediná výjimka je snad podzimní koncert B.S.P v Retro Music Hall. Koná se v rámci křtu live DVD natočeného vloni tamtéž.

Co tvůj projekt s Načevou a DJ Five. Vyšumí do ztracena?
Nevyšumí. Na začátku října výjde CD Mami projektu Načeva, Pavlíček, DJ Five pod vydavatelstvím Respekt a 26. září se v Rock café křtí.

Na webech Viléma Čoka a Michaela Kocába ještě stále zuří bitvy o Pražský výběr. Pozměnil jsi s odstupem času názor na průběh oné kauzy?
Tato kauza má pro mne tak nepříjemnou pachuť, že se ji snažím úplně vymazat hlavy.



S Kocábem jste od té doby nemluvili?
Není důvod, proč spolu mluvit.

Jak se ti líbí album Pražského výběru II Vymlácený rockový palice?
No comment.

DOST BOLO BILANCOVÁNÍ

Nedávno jsi oslavil padesátku, podruhé ses oženil, mnozí prorokovali, že ubereš na tempu a aktivitách... A ty zatím bezmála denně koncertuješ.
Mám za sebou od jara asi třicet koncertů a jsem rád, že je zájem, lidi chodí a jsou skvělí. To ve chvíli, kdy člověk udělal tak tlustou čáru za minulostí, potěší velmi.

 


Formou různých hudebních nosičů se bilancuje Klobouček, B.S.P., tvůj velký koncert v Sazka Areně… Není už pomalu čas vrhnout se do něčeho úplně nového?
Myslím, že zásadní kroky jsem už udělal. Vstoupil jsem na sólovou dráhu. Na jaře chystám nové CD s bubeníkem Milošem Meierem a baskytaristou Martinem Ivanem. Budou tam většinou mnou zpívané věci, několik instrumentálek a tři songy s Bárou Basikovou, s níž bych chtěl příští rok odehrát i velké festivaly. Nepůjde ani o comeback Stromboli, ani o alternativu Pražského výběru. Půjde o takové mé „vzpomínky na budoucnost“. 

Ondřej Fencl, foto archiv ČT, Tomáš Martinek

 

Více o DVD Na Kloboučku - Best Sessions pt 1 ZDE

zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím