Dan Bárta v Divadle Archa

DAN BÁRTA
18.12. DIVADLO ARCHA, PRAHA

I feel good!

„Přátelé, Vánoce se blíží, nedá se svítit... zhasni,“ výkřikl do tmy Dan Bárta a načal tak vánoční koncert s Illustratosphere. Robert Balzar (baskytara, kontrabas), Stanislav Mácha (piano), Filip Jelínek (klávesy, perkuse), Jaroslav Friedl (kytary) a Jiří Slavíček (bicí) se ukázali jako elitní hudebníci. Jejich vynikající výkony byly navíc okořeněny precizním zpěvem Dana Bárty. Je až neuvěřitelné, kolik různorodých zvuků dokáže Bárta kromě zpěvu vydat.



Hlavní postava večera se v průběhu koncertu měnila v šamana, který při pomalých skladbách absolutně ovládl mysl publika. V prvních řadách stáli povětšinou -náctiletí fanoušci, čím hlouběji se však člověk zahleděl do davu, zjistil, že věkové spektrum obecenstva je nezvykle široké. Který jiný český interpret se může takovou základnou pochlubit? Nenamáhejte se myšlením, odpověď zní žádný.

Jedním z vrcholů večera byl fragment Ódy na radost. Zatímco za stěnami divadla vládl krutý mráz, zahánějící bezdomovce do nitra Masarykova nádraží, fanoušci v Divadle Archa utvořili živelnou atmosféru. Dav naplno rozpohyboval song Police, prvky Sla provoněná píseň, která nenechala jediné tělo klidným.
Při finále další písně Introduction 2 HPNS chodil Bárta po jevišti jako lev v kleci, publikum z něj za celou dobu nespustilo oči. Následně se dočkal zaslouženého ohlušujícího potlesku.
Bárta často střídal role. Chvíli byl zpěvákem, chvíli hercem, jednou přítelem, jindy cizákem. Každá jeho proměna vyburcovala dav k další dávce potlesku. Při silné písni Živý se Bártovi podařilo navázat kontakt s publikem tak silně, že bylo až na škodu, že zjazzovaná verze netrvala o něco déle. Bárta při ní popřel význam slova smutnění, v jeho podání je smutek krásný. Čtrnáctá píseň Za poryvu naopak publikum roztančila. Bárta si představení vychutnával, potáhl si z nabídnuté cigarety a pokračoval ve zpěvu.



Na pódium se musel společně s kapelou dvakrát vracet. Nejprve, aby přidal tři závěrečné kousky. Tento návrat plánovaný byl, ten další však nikoliv. Před natěšené fanoušky se musel navrátit ještě jednou. Závěrečná I Feel Good byla tečkou. „Bohatým přeji chudého Ježíška, těm chudým naopak bohatého...“ uzavřel Dan Bárta první ze dvou nabitých koncertů. Tak dík.

text Lukáš Benda foto Tomáš Martinek



Setlist:
Ha ha ha
Pilát
O la la
Police
Some people
Introduction 2 HPNS
Innerview
Tábory
Živý
Ještě že se znám
Eien
Vlczak
Araboss
Za poryvu
Kontrabásník
Na i v ní
Městem
Planetám
Etnika et Nikola
Foot in Another Land
Divení
Highest Ground
I Feel Good