ROZHOVOR S EVOU DUCHKOVOU
Jak ses k hudbě dostala?
Odjakživa jsem zpívala po různých sborech, ve škole se mnou vymetli všechno od vítání prvňáčků po oslavy říjnový revoluce. Do dneška jsem díky tomu chodící jukebox národních písní a tanců. Zlom nastal, když mně a ségře táta přivezl v té době nevídaný hightech kazeťák, který měl digitálního budíka a ségra, od patnácti pankačka, tam na ranní probuzení nastavovala Sex Pistols, Cure, Clash… Díky tomu jsem přešla plynule od plakátů Jů a Hele k zájmu o tenhle druh hudby.
Chceš říct, že se z tebe stal pankáč už na základní škole?
Ne, byla tam ještě moje kostelní mezifáze na střední škole – zpívala jsem v přísně evangelickém kostelním sboru. Líbilo se mi to, ale já jsem se nelíbila jim, kvůli tomu, jak jsem vypadala. Museli hodně milovat bližního svého, aby mě tam nechali zpívat.
Jak ses dostala ke spolupráci s Rusákem?
Znala jsem ho kvůli Technofactory, kterou dělal s Mirkem Imrichem. Hodně se mi to líbilo. Pouštěla jsem to kamarádkám, aby viděly, jaká já jsem drsná holka. Později jsme se s Rusákem setkali a já tak usilovně naznačovala, že zpívám, že jsem měla v Anglii kapelu a že se mi líbí hudba, co dělá, až ho napadlo to se mnou zkusit. Pomohl mi sehnat sampler Emax 1 a naučil mě s ním dělat, bavilo mě hrát si se zvuky a dělat taneční elektroniku.
To je u holky dost nezvyklé…
No, tenkrát to bylo něco novýho a mě to nezvyklý nepřišlo. Byla ale to moje první práce s hudební elektronikou a od tý doby nenávidím manuály. Přišla jsem totiž z rodiny, kde když chtěla máma vypnout rádio tak vytrhla zásuvku ze zdi – s hledáním čudlíku se nezatěžovala.
A jak jste se dostali k založení kapely?
Udělali jsem písničku, která se líbila a tak jsme se rozhodli založit Matku Terezu, kterou jsme pak přejmenovali na Sputnik.
… a ujal se vás Monitor, resp. EMI. Jak se dneska díváš na album Průjezd hlavou?
Chtěli nás mít „rádiový“, ale jinak nám Monitor dal poměrně volnou ruku, i když na kompromisy stejně došlo. Z mý strany hlavně co se zpěvu týče. Ve studiu trvali na tom, že musím zpívat naprosto čistě, pořád jsem slyšela „Nastřiháváme! Seš o čtvrt tónu níž!“ a „Nastřiháváme! Není ti rozumět třetí slabika!“ Musela jsem se strašně soustředit na čistotu, byla jsem otrávená a je to slyšet – nemá to šťávu. Měla jsem se vysrat na techniku zpěvu a dodnes si vyčítám, že jsem si to neprosadila. Asi rok a půl potom jsme ty věci znovu nahráli doma a tam zpívám po svým a je to tak mnohem lepší, aspoň myslim.
Na obalu CD i na vašem webu figurujou psi. Nějaká vaše libůstka?
Obal Průjezdu je vlastně jeden z těch kompromisů, na který jsme přistoupili. Grafik co pro Monitor dělal návrh, si nejspíš myslel, že hrajeme dance floor nebo co. Přinesl takový všelijaký kosmicko-mystický návrhy, piktogramy a podobný blbiny. Když jsme to napotřetí odmítli, tak z fotobanky vytáh ty psy. Ti byli aspoň živý. Dneska si grafiku děláme sami, ten pes je našeho kytaristy Jakuba, a s obalem, s Jakubem, i se psem jsem spokojená. Doma mám kočku.
Když tenkrát Průjezd hlavou vycházel, tak dvě skladby míchal producent co spolupracoval s Underworld a Bjork. To se pak nedivím, že grafik myslel, že to je taneční elektronika.
Při vší úctě, ty jeho skladby jsme pak předělali jako první. Deska se točila v roce 2000. V tý době tady taneční hudba byla na vrcholu a my jsme marně vysvětlovali, že už nás nebaví a že jsme rocková kapela i když používáme elektroniku.
Takže co vlastně hrajete?
Bigboš. Akokát na rozdíl od klasickejch českej rockerů, který poslouchali metal, my spíš novou vlnu a punk. Až na Rusáka, ten poslouchá metal taky.
Podle toho co říkáte, to nevypadá, že byste u EMI ještě něco vydali.
My jsme Monitoru hrozně vděčný, že nám tu první desku vydal, ale vydávat tam nic nebudeme. Ani tam ani jinde. Kvůli prodeji nebyl problém vypovědět smlouvu na další dvě desky. Možná jsme pitomý, ale máme za to, že ještě větší pitomec je ten, kdo dá za CD čtyři kila. Písničky, co uděláme, máme zadarmo na webu. Tam máme měsíčně tisíc návštěv a vypálený cd nás vyjde na 10 Kč, takže ho budeme rozdávat zadarmo například na koncertě 15. května ve Futuru. A o to přece jde. Aby si to lidi mohli poslechnout.
www.sputnikmusic.cz
SPUTNIK: PSÍ PUNK
