MARILYN MANSON - Holy Wood

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

STRAŠIDLO JMÉNEM MARILYN MANSON obchází kultivovanější část americké společnosti jako klekánice, dezintegruje ji, vytrhává z kořenů. Ne že by jeho stylizované obludárium mohlo zkazit beztak zkaženou mládež, ale hlavně tím, jak dokáže ukázat prstem a pojmenovat snobskou prázdnotu nejen horních deseti tisíc. Novým albem navíc jasně dokazuje, že se v jeho případě nejednalo o jednohitovou bublinu opřenou o šokující image, ale o nadčasového umělce nevšedních kvalit, schopného. Nyní přichází se svým nejkomplexnějším albem. Holy Wood je logickým vyústěním Mansonova myšlenkového a hudebního zrání z alb Antichrist Superstar a Mechanical Animals, bravurním uzavřením trilogie o Zlu, Vyprahlosti duše a Beznaději. Manson se často obrací se svými nihilistickými šlehy překvapivě k Bohu, jehož však vidí jako svrchovaného, nestvůrného, manýristického vládce nad lidskými osudy. Rovněž symbolismus zahrad Edenu, ukřižování v kosmickém prostoru, smrti a znovuzrození v sobě nese významné poselství o marnosti jakéhokoli snažení. Člověk pro Mansona pouhým hmyzem, nevyzpytatelným a slizkým, přitom pranic nešetří ani sebe. Frustrace, izolace, existencionalismus, vzdor i kapitulace, to jsou hlavní témata skladeb, jež tekou v dusivém oparu industriálních jeskyní anebo roní krvavé slzy v čirých akordech akustické kytary. Vrcholem alba je pak hrůzný dech Disposable Teens, která jako by navazovala na někdejší super hit Beautiful People. Celé album vůbec působí jako další díl jakéhosi generačního filmu. Slyšeno nezaujatými ušisky, garantuje mocný zážitek. Minut Mansonovy slávy je prostě mnohem víc než obvyklých patnáct.

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím