Hooverphonic na Flédě

Vydáno 21.05.2008 | autor: redakce

Hooverphonic se v rámci evropského turné vrátili po dvou letech do Brna zkontrolovat svou početnou fanouškovskou základnu. Petr Pivoda na oplátku zkontroloval, jak se Hooverphonic návrat vydařil.

Hooverphonic na Flédě Hooverphonic na Flédě

HOOVERPHONIC
13. 5. FLÉDA, BRNO

Přenos z Woodstocku v podání Hooverphonic.


V úterý 13. května se v sále klubu Fléda mačkalo opravdu požehnaně lidí. Potěšilo mě, že pořadatelé nezaváhali a ještě před vchod do klubu umístili zákaz kouření v hlavním sále, to je krok, kterému, ač sám kuřák, tleskám. Atmosféru před vystoupením belgických hvězd zahušťoval jejich předskokan DJ Jerboa, zatímco se kapela, dle pozdějších slov frontmana, posilňovala v české komunikaci pitím „obrovských“ piv a posléze absintu. Dav brněnských fanoušků se zřejmě tak poctivě nesnažil, proto během koncertu veškeré Alexovy pokusy o komunikaci vyřizovala pod podiem parta anglicky mluvících i křičících posluchačů z Ostrovů a z Dánska.



Lidé evidentně toužili slyšet především hudbu. DJ Jerboa hrál tak, že jsme v předsálí přemýšleli, která předkapela do toho tak skvěle řeže, ale byly to jen DJovy ruce na mixu a dobrý výběr desek. Hooverphonic se přivítali s Brnem a začali sadou písní z nové desky The President Of The LSD Golf Club. Hráli nádherně retro-elektroakusticky a mě napadlo, nakolik se jejich současný zvuk opravdu blíží autentickým kapelám z let květinové revoluce, kdy se LSD prodávalo ještě v krystalech. Jako bych byl na chvíli na Woodstocku…

Tradičně studené brněnské publikum se stále více a více rozehřívalo a kapela pokračovala v bezchybné smršti postupným zrychlováním rytmu a střídáním emocí v písních již staršího data, které konečně publikum rozpálily. Z výkonu zpěvačky dle odposlechnutých reakcí nejen mě mrazilo v zádech a v jednu chvíli jsem měl dojem, že se celá Fléda rozpláče. Tak poctivý byl její výraz například ve skladbě Cry.



Poctivý byl i celý koncert. Hooverphonic jsou příkladem kapely, která má na to, aby v jednu chvíli z vlastní vůle „vysadila“ mašinky a elektronická udělátka a zahrála co nejvíce naživo, přitom beze ztráty energie a snad ještě „divočeji“, jestli se tak dá v této hladině rychlosti hovořit. A pokud tuto partu dosud neznáte, pak vězte, že se do žádné hudební škatulky necpe, slova Alexe to říkají výmluvně: „What? Do we play trip hop? We play the fuckin’ music!

text Petr Pivoda foto Leoš Horký

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím