SEPULTURA - Roorback

Mnozí nadále řeší, jestli je Sepultura s Derrickem Greenem lepší než Cavalerovy Soulfly. Zatímco obchodní čísla by hovořila nemilosrdně ve prospěch druhých jmenovaných, odborné kritiky už tak jednoznačné nejsou. Zvláště rozpačitě přijatým albem 3 Soulfly nahráli Sepultuře na smeč. Dokázali ji brazilští žánrotvůrci zúročit? Bohužel ne.

Na celé desce se Sepultura pokouší vypořádat s nekompromisní agresivitou na jedné straně a moderním zvukem na druhé. Zvláště onu progresivitu se jim ale podařilo nacpat pouze do několika písní (Urge, Come Back Alive, As It Is), vedle nichž působí tradiční HC pasáže (Godless, Leech) trochu zastarale. Navíc je z několika skladeb cítit sebevykrádání, neboť např. Corrupted jako by z Roots vypadlo, Leech zase probleskují riffy Refuse/Resist. Nejvíce na mušce je pochopitelně Derrick. Ten sice tentokrát podává přesvědčivější a plastičtější výkon, než tomu bylo na jeho „debutu“ Against, avšak ne vždy zavládne s jeho vokálem spokojenost, ne vždy využije své hlasivky na plný plyn. Nemohu si pomoct, Cavalera byl, je a bude charismatičtějším leaderem. Hotovo basta!

Sepultura si zaslouží pozornost už jenom kvůli tomu, co udělala pro celou dnešní metalovou scénu. Brazilská čtveřice zůstane navěky (s Maxem či bez něj) milována coby legenda. Roorback jí pověst nezkazí, zároveň na něj ale historie nebude nijak pečlivě pamatovat.

Luboš Kreč