Z hudebního i geografického hlediska byla
Natacha Atlas vždy kočovnicí. Anglo-egyptská zpěvačka strávila více než desetiletí tvorbou kombinací elektronických beatů s jihoafrickou a arabskou hudbou. V roce 1995 se Tim Whelan, Hamid Mantu a Nick Page z
Transglobal Underground (TGU) stali klíčovými osobnostmi při spoluvytváření Natachina debutového alba nazvaného
Diaspora. Kombinací stylu TGU s tradičním arabským zvukem a písněmi o lásce a ztrátách vznikla nahrávka signalizující zrod nového talentu.
Album
Halim následovalo v roce 1997 a další disk
Gedida v roce 1999. Arabská verze písně
Mon Amie La Rose od legendárního francouzského zpěváka
Francoise Hardyho z alba
Gedida se okamžitě dostala do hitparády Top Ten ve Francii a Natache byla udělena cena Victoire de la Musique jako nejlepší zpěvačce roku. Rozhodnutá vydat se novým směrem, vydala Atlas v roce 2002 spolu se skladatelem Marc Eagletonem a mistrem qanunu Abdullah Chadehem ambientní
Foretold in the Language of Dreams.
„
Nemám ráda, když mne někdo omezuje nebo mi říká, co mám dělat. Tak jako tak, nelze dělat pořád dokola tu samou věc.“ Atlas změnila směr opět v roce 2003 upbeatovým albem
Something Dangerous - albem, které pokrývá téměř vše od rapu, drum ‘n’ bass, dance music po R&B, hindi pop a francouzský chanson - a na němž zpívá v arabštině, angličtině, hindštině a francouzštině. V roce 2006 vydala album
Mish Maoul, na kterém se vrací zpět ke svým egyptským kořenům.