Wedding Present v Lucerna Music Baru: pohoda!

THE WEDDING PRESENT

PRAHA, LUCERNA MUSIC BAR, 24.11.

Po dvaceti letech pořád fajn.

První a do nynějška jediný koncert britské nezávislé kytarovky The Wedding Present v Praze se konal v roce 1988. Byli první kapelou z této scény, jež navštívila tehdejší ještě socialistické Československo, a jejich koncert byl malým zjevením. Civilní parta v džínách a tričkách se v Paláci kultury vyjímala opravdu zvláštně, a její energická muzika byla v tom prostředí neslýchaná.

Druhé vystoupení jsem považovala za něco, nač zajdu spíše z povinnosti, a jelikož ten den hrál v Roxy Tricky, domnívala jsem se, že budou TWP proti němu nudní. Chyba lávky: tahle parta (v nové sestavě - zbyl jen zpěvák David Gedge) pořád zní mladě, energicky a sympaticky.

Když Weddoes hráli v Praze prvně, měl David Gedge zraněnou ruku. Tentokrát se pro změnu přibelhal kytarista o holi a koncert musel odehrát vsedě (Tricky ten samý večer měl na noze jakousi dlahu... hudbou k trvalé invaliditě?). Přesto vší silou popíral tvrzení, že na elektrickou kytaru se jinak než ve stoje hrát nedá, a překvapivě věrně přehrával staré kytarové party Petera Solowky z klasických starých vypalovaček jako Kennedy - a dobře hrál i v nových kouscích, jakým byla třeba písnička Palisades z čerstvého alba El Rey.

Klub vypadal v deset večer ještě trochu smutně a poloprázdně, ale když kapela o nějakých dvacet minut později začala, najednou byl před pódiem tančící dav, vesměs složený z třicátníků a čtyřicátníků. Potkala jsem tam lidi, kteří na akci v roce 1988 byli, a hezky jsme si zavzpomínali na mládí, ale našli se i zbloudilí turisté a Brit, který kapelu adoruje tak, že za ní do Prahy jel, aby oslavil na koncertě kulatiny - Gedge mu z pódia popřál, aby však vzápětí urazil jiného omšelého maníka, jehož svetr jeho anglickému vkusu neseděl. "Panebože, to je strašný svetřík!" děsil se a ke konci koncertu se k tématu ještě vrátil, zjevně fascinován podivnou pleteninou. "Kde to koupím?" tázal se udiveně. Dlužno říci, že majitel předmětného oděvu se jen smál.

Došlo na mnoho starých kousků jako My Favourite Dress či zmíněný Kennedy. Jelikož nové znějí poměně podobně, nedocházelo k nějakým skokům ve zvuku ani nasazení, kapela hrála energicky, rychle a s chutí. "Kdo by to byl řekl, že v pondělí to v Praze bude takhle šlapat?" tázal se zpěvák překvapeně. Hm, a kdo by byl řekl, že budou po 20 letech tak šlapat The Wedding Present?! 

text Jana Kománková foto archiv