THE STROKES - Room On Fire

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

RCA / BMG 11 trax / 33:05 min Druhé album bývá většinou tím, které ukazuje na životaschopnost zázračných objevů. The Strokes tímto testem bez problémů prošli.
„Chci být zapomenut“, tak zní první slova, která Julian Casablancas vysloví na netrpělivě očekávané „dvojce“ amerických THE STROKES. Chválabohu, samotná nahrávka nedává příliš podnětů k tomu, aby jeho přání bylo vyslyšeno. Moment překvapení, díky němuž si kapela získala pověst zachránců rocku, už samozřejmě chybí, ale i tentokrát se jedná o kolekci výtečných písniček prezentovaných způsobem, který v dnešním umělohmotném světě příliš nevidět.

The Strokes jsou jistě poučeni širokou škálou legendárních předchůdců, od Velvet Underground přes The Stooges až po čelné přestavitele newyorského punku a nové vlny. Výsledkem je ovšem hudba, která má platnost takřka nadčasovou. Úsporná, nijak přehnaně komplikovaná, ale přece pulzující pestrým vnitřním životem. Naléhavá a vzrušující, ale nikoli laciná plakátovým způsobem. Albová půlhodinka bohatě stačí k dokonalému opojení, během něhož snadno zapomenete, že naše životy už dávno řídí koláče sledovanosti a jiné oblbující pečivo. Je to muzika, ve které o něco jde a lze nádherně fantazírovat, o co vlastně.

Na novince se navíc The Strokes vcelku podařil ten nezbytný tah, kdy plynule navázali na úspěšný debut a přitom se neuchýlili k mechanickému opakování. Samozřejmě, posluchači se dnes setkávají s trochu jinou kapelou než v době debutu It Is This. Přirozený a syrový zvuk desky tentokrát už určitě stál mnohem víc peněz než posledně. Na síle výsledné nahrávky to ale vůbec nic nemění.

Jan Ernest

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím