Rock for People: hudební událost?!

Vydáno 10.07.2009 | autor: redakce

Jeden z největších tuzemských festivalů Rock for People navštívil i náš kolega Roman Polách, aby vám přinesl vyčerpávající reportáž ze všech festivalových dní.

Rock for People: hudební událost?! Rock for People: hudební událost?!

ROCK FOR PEOPLE
4.-6.7. HRADEC KRÁLOVÉ, FESTIVAL PARK

Výtečné počasí a skvělá hudba.

Letošní ročník největšího tuzemského festivalu Rock for People se víceméně vydařil počasím i výběrem interpretů. Shodou okolností byly jako hlavní hvězdy letošního ročníku kapely převážně působící na anglické indie scéně, takže jsem byl zvědavý, jaké obecenstvo přilákají a hlavně jaká bude masová divácká odezva, protože indie rock u nás zrovna není tím mainstreamem, jakým je na ostrovech. Den před oficiálním zahájením festivalového programu se sešlo na večírku pro nedočkavé téměř osm tisíc lidí a bylo jasné, že bude mít letošní ročník více návštěvníků než loni. Ony to už říkaly i předběžné průzkumy, takže jsem si říkal, že to organizátoři zohlední, nicméně to, co se dělo v sobotu mi vyrazilo dech – stanové kempy kapacitně nestačily na nápor návštěvníků a v kempu blíže festivalového areálu se musel posunovat plot o hezkých pár metrů.



Každopádně na večírku pro nedočkavé bylo o návštěvníky solidně postaráno, kdy od odpoledne do půlnoci vystoupilo prvních deset kapel v čele s vynikajícím Laco Deczim. První oficiální den festivalu byl poměrně napráskaný výborným obsazením a já se těšil na podvečer, kdy uslyším první výrazné interprety. Ještě předtím jsem navštívil první koncert Vypsané Fixy, která si naplánovala každý festivalový den jeden koncert. Musím říct, že tenhle nápad by se u mnoha kapel moc neuplatnil, nicméně právě Vypsaná Fixa měla skvělá, jako vždy energická vystoupení a vždy přitáhla maximální počet posluchačů. Wohnout jsou s Vypsanou Fixou festivalovou klasikou a zahráli to, co hrají každý rok. Hadouken! patří ke špičce indie rockové scény a Arctic Monkeys jsou v tomto žánru superhvězdou.

Hadouken! se představili ve výborném světle. Jejich indie spojené s elektronikou je výtečné na koncerty v klubech, popřípadě halách a byl jsem příjemně překvapený, jak zní venku a jak dokáží návštěvníky upoutat. Jsou to ještě velice mladí hudebníci, ale koncert zvládli na jedničku. Arctic Monkeys jsou známí svou chladnou komunikací s fanoušky v průběhu koncertů, ale takové chování jsem opravdu nečekal. Jejich set byl poskládaný vesměs z pomalejších písní a také zahráli něco nového z připravovaného alba, ještě k tomu zapůsobila jazyková bariéra v momentech, kdy se frontman odhodlal k nějaké glose. Upřímně, čekal jsem od nich víc a bylo to mé největší festivalové zklamání.



Naopak Static-X byli naprosto úžasní. Jejich styl, ve kterém míchají nu-metal, thrash metal a elektroniku, bují energií a napětím. Ve stanu se při jejich setu nedalo skoro dýchat a byl jsem opět překvapený, jak dobře zní písně z nové desky, která je velice podprůměrná. Zahráli z každého alba něco, ukázali pravou americkou show a výborně komunikovali s publikem. Poslední zazněli Skyline. Pro mě osobně jsou Skyline už jen jakousi imitací na jejich předešlou tvorbu a tak pro mě bylo jejich vystoupení jen tečkou za prvním festivalovým dnem, který se vydařil. Jestliže první den bylo počasí relativně snesitelné, druhý den bylo snesitelnější ještě méně. Sluníčko svítilo celý den a dalo tak zapomenout na loňské přívalové lijáky.
Vedle klasických festivalových interpretů, jako jsou Sto zvířat, Aneta Langerová a Horkýže slíže, kteří opět předvedli koncert plný vtipu, vystoupili další indie hvězdy The Kooks, jejichž set byl někde na pomezí Hadouken! a Arctic Monkeys. Japonské perkusisty Gocoo jsem viděl minulý rok na slovenské Pohodě, kde měli bohužel technické problémy a stále vypadával zvuk. Letos bylo vše bezproblémové a myslím, že to bylo asi nejlepší festivalové zpestření. Spousta lidí také dojela na Ska-P, kteří jsou pro změnu hvězdou ve ska žánru. Dobrý koncert, lidé si zatančili, vyslechli si několik sociálně-politických glos, bez kterých si nejde vystoupení těchhle punkáči představit. Nakonec zahráli skvělí Tata Bojs opět průřez svou tvorbou a návštěvníky čekal poslední festivalový den. Ten se opět vydařil a bylo jasné, že letos si krom špatně naplánované ubytovací strategie a nedostatku sociálních zařízení (jedna toi toi vyšla v průměru na sto lidí a pár sprch pro oba kempy!!!) nebude moc na co stěžovat, protože počasí bylo výtečné (prý nejlepší za všechny uplynulé ročníky) a výběr kapel byl výborný.



 
Sunshine dostali oproti loňsku větší pódium a k většímu pódiu také nalákali větší počet lidí, což ukazuje, že české publikum opravdu zaujali a poslední deska, jasně cílená na české publikum, bude mít úspěch. Třetí koncert Vypsané Fixy jsem nestihl, protože byla povinnost zajít na Ignite. Bylo vůbec překvapením, že byli na festival vybráni a užil jsem si je se stejnou radostí, jako minulý rok Black Mountain. Upřímný projev, který předvedli tyhle legendy hardcore scény byl naprosto skvělý a zahráli na výbornou, například také cover od U2 Sunday Bloody Sunday, na který jsem se tajně těšil. Bloc Party zazářili a podmanili si celé publikum, když frontman Kele Okereke neuvěřitelně komunikoval s fanoušky, děkoval za hozené čepice a trika, běhal pod pódiem kolem zábradlí a společně s kapelou, hrající také electro indie předvedli jeden z nejlepších koncertů celého festivalu.


 

Po jejich setu vystoupili Gogol Bordello, jenž nikterak výrazně nezapůsobili, nicméně i tak bylo dobré slyšet jejich kombinaci punku s cikánskou tradiční hudbou. Osobně jsem se také velice těšil na dalšího hardcore zástupce Comeback Kid, kteří jsou oproti Ignite zaměřeni více na tvrdší postupy a jsou také mladší. Moc lidí na ně nepřišlo, což bylo také způsobeno tím, že začínali přibližně v době, kdy byli Gogol Bordello teprve v půlce setu, takže koncert dobrý, ale škoda malé návštěvnosti. Naopak na Placebo přišli snad všichni lidé z festivalového areálu a atmosféra jejich koncertu byla úžasná. Jednak mají Placebo podmanivé písně a jednak k tomu přidávají vhodné projekce, takže není divu, že to byl zážitek. Na začátek zahráli několik písní z nového alba Battle for the Sun, které je dle mého názoru mnohem lepší než album minulé, a pak už hráli známé koncertní písně.


 

Jediným mínusem bylo, že po přibližně čtyřiceti minutách odešli a publikum si muselo vyžádat dva přídavky. Od takovéto kapely bych čekal mnohem delší set a případně i nějaké přídavky a ne to, co předvedli v Hradci, nicméně koncert to byl úžasný. Festivalovou tečkou byli Underworld, jejichž set zněl opravdu dlouho a slyšel jsem názory, že to bylo nejlepší vystoupení letošního Rock for People. Takže celkově byl letošní Rock For People po hudební stránce výtečný, počasí mu přálo a lidé se bavili. Myslím, že příští rok návštěvníků přibyde, takže by se měli organizátoři poučit z letoška. Jednak by měli lépe organizovat ubytování a nenechávat to na securiťácích, kteří byli v návalu návštěvníků bezradní, jednak je dle mého nedostačující jedna toitoi na sto lidí a jednak je osm vypravených festivalových autobusů v den odjezdu nemyslitelná věc. Hudebně se ale nedá vytknout nic.

6/7

text Roman Polách foto Tomáš Martinek

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím