Veletrh Muzika opět ovládly kytary

MUZIKA

12. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ VELETRH

Dobrá hudba vyžaduje kvalitní nástroje.

Všichni muzikanti si již navykli navštěvovat každoročně v půlce září pražské Výstaviště v Holešovicích. Možnost vyzkoušet si zde nejzajímavější novinky ze světa hudebních nástrojů a audio techniky se jim naskytla již po dvanácté.
Ač byla akce pojata komorněji než obvykle, celková náplň na bohatosti neutrpěla. Vystavovatelé tentokrát obývali pouze pravé křídlo budovy a své produkty nabízeli v šestatřiceti stáncích.


Sousední velký sál hostil Music Jam Main Stage, kde předváděly amatérské i profesionální kapely (např. Martin Vajgl Trio, Duende nebo Krucipüsk) v praxi nové ozvučovací systémy. Dvě seminární místnosti pak přinesly přes čtyřicet prezentací nástrojů a hudebního software či odborné přednášky o hráčských technikách nebo hudebně-teoretických tématech.



KLAVÍR JAKO OPRAVDOVÝ

Pravděpodobně kvůli ekonomické krizi řada známých značek, například Yamaha nebo tuzemský Petrof, chyběla. Největší prostor dostaly jako tradičně kytary, kytarové aparáty a klávesy.
Zejména na novinky firmy Roland se stála fronta. Jejich průlomové digitální V-Piano (nepracující se samply, ale simulující akustické vlastnosti každé části skutečného klavíru zvlášť) je zvukově k nerozeznání od skutečného dřevěného klavíru a to včetně pocitu z klaviatury, který obvykle nebývá zcela věrný. Rovněž klávesy na krk AX-Synth, produkt, který nemá na trhu obdobu, si získaly řadu příznivců.


Světový trend v používání virtuálních nástrojů uložených na disku počítače u nás nemá tolik zastánců jako v cizině a tudíž se tomuto fenoménu věnovalo minimum firem. Akustické instrumenty – klavíry, kytary či dechy – nebyly zastoupeny vůbec. Na druhé straně je nedílnou součástí veletrhu též prezentace světelné techniky či nejrůznějších přístrojů pro DJs, kteří si na své jistě přišli.
Prodeje v poslední době klesly, výrobci jsou v propagaci svých produktů skromnější a na letošním veletrhu Muzika to bylo znát. O budoucnost nové a kvalitní hudby se však bát nemusíme.

text Jan Mazura, foto Petr Flíček