José Feliciano: mám rád Jacksona

Je vůbec něco, čeho jste na hudebním poli zatím nedosáhl, ale usilujete o to?
Rád bych získal cenu Grammy v kategorii Nejlepší instrumentální jazzové album. A také bych byl rád prvním současným umělcem, který bude skládat klasické věci pro kytaru a symfonie, které by mohly být atraktivní i pro mladší publikum. Nemyslím teď tu starou dobrou „klasiku“, ale novou, které zaujme.

Vaše první nahrávky byly nahrány ve Španělsku a byly určeny pro latinský trh. Nabízí se ale otázka, proč trvalo americkému publiku tak dlouho, aby objevilo a ocenilo hudební vlivy z Latinské Ameriky. Vždyť teď jsou např. Julio Iglesias a Gloria Estefan hvězdami první kategorie.
To je skoro jako se vším okolo, chce to čas. V roce 1967 jsem nahrál tři alba Voice and Guitar - Jose Feliciano, Bag Full of Soul a Fantastic Feliciano, což bylo album, které obsahovalo spíše balady. Nicméně většina z nich byla pod taktovkou producenta Dannyho Davise. Pak přišlo ale tour po Latinské Americe, na které mě vyslala nahrávací společnost RCA, kde jsem se pak dostal do studia s několika muzikanty. S nimi jsem chtěl nahrát starší skladby, které jsem dobře znal. Právě z nich se staly hity, na které navazovala v roce 1968 úspěšná verze Light My Fire a to pak pomohlo i mé kariéře.


Jste hrdý na to, že jste prvním multižánrovým latinskoamerickým umělcem?
Jsem hrdý na to, že jsem prvním hispánským umělcem, který prorazil na americký a anglický trh. Vím, že tu byl Ritchie Valens v roce 1959 a jeho La Bamba, ale Ritchie třeba nemluvil španělsky. V té době jsem ale netušil, že jsem jeden z těch opravdu prvních. Zda jsem byl prvním nevím doteď, ale užíval jsem si to. A když se podíváte kolem, tak dnes má rád latinskou hudbu téměř každý.

Co berete v úvahu, když se rozhodujete, který song přepracujete?
Hledám skladby, na které nikdo dříve nedělal žádné cover verze, protože většinou nevěděli jak na to. To je jediné mé tajemství. Nicméně se tomu celkem vyhýbám, protože lidé pak občas opomínají, že jsem i skladatel.

Jaký druh hudbu posloucháte?
Mám rád Kool & the Gang, Peabo Brysona a trochu i Duran Duran a samozřejmě Michaela Jacksona.


A co takový heavy metal nebo hard rock?
Občas také, například Van Halen je podle mě neskutečně zručný na elektrickou kytaru, má skvělou techniku.

Jak jste se dostal k napsání vánočního songu Feliz Navidad?
Chtěl jsem napsat nový typ vánoční skladby. Přestože mám rád Jingle Bells a podobné, chtěl jsem složit něco nového. Když jsem to ale psal, neměl jsem představu, že z toho bude tak velký hit. Nikdy bych nevěřil, že se stane druhým nejpopulárnějším songem od dob White Christmas.

Jak vnímáte fakt, že jste se stal hrdinou a vzorem pro mnoho nevidomých?
Konám, jak nelépe mohu. Není to ale můj hlavní cíl, ale určitě jim dodávám kuráž. Ale pokud jim má hudba dodá více kuráže, aby byli nezávislí a dělali věci, které sami chtějí, pak jsem šťastný i já.

zdroj: josefeliciano.com

Českému publiku se fenomenální kytarista a zpěvák 18krát nominovaný na cenu Grammy představí 20. 10. v pražském klubu SaSaZu.