Lusine: nenápadný, ale zásadní

Vydáno 21.04.2010 | autor: redakce

Ve čtvrtek 15. dubna byli návštěvníci pražského NOD svědky povedeného vystoupení projektu Lusine. Chytrá IDM elektronika roztančila i našeho spolupracovníka Ondřeje Stratilíka.

Lusine: nenápadný, ale zásadní Lusine: nenápadný, ale zásadní

LUSINE (USA) + FIELDHEAD (UK)
15. 4. PRAHA, ROXY/NOD

Koncerty v pražském prostoru NoD v prvním patře klubu Roxy většinou proběhnou nenápadně, ale s odstupem se z nich vyklube dost zásadní událost. A všichni pak zpětně litují, že si koncert nechali ujít. Vypadá to, že stejné to bude i s pražskou premiérou projektu Lusine.


Ve čtvrtek 15. dubna se lidem do koncertního sálu v NoD moc nechtělo. Musel přijít promotér a DJ Josef Sedloň a na pomalu se trousící lidi zařvat: „Tak už pojďte, chtějí začít a nikdo tam není.“


Za dveřmi už na své publikum čeká britský projekt Fieldhead propojující ambientní plochy s občasnými beatovými konstrukcemi. Ve studiu pracuje P Elam sám, při koncertech jej ale obklopují dvě houslistky. Obě se plně podřizují elektronickým efektům, sledují Elamovy pokyny a jen strohými a dlouhými tahy zdobí lupance a hlukové stěny. Většina lidí sedí pod pódiem a zasněně poslouchá. Atmosféra ožívá až s posledními minutami koncertu, kdy se z reproduktorů dere nepříjemný vysokofrekvenční hudební smog.


Přestávka, scénu si přichází obhlídnout hlavní hvězda večera Jeff McIlwain aka Lusine. Krátce před koncertem stihl ještě v Radiu 1 prohlásit, že své pražské vystoupení zahájí downtempem a postupně bude zrychlovat. Čekal jsem tedy ospalý úvod, ale hned poté, co se Jeff vyhoupl na stage a otevřel laptop, pumpuje do neroztančeného davu nekonečnou řadu elektrohouseových beatů. Přesně těch, které zbožňují Němci. Zatímco poslední Jeffovo album A Certain Distance krouží ve složitějších postupech, při jeho živé prezentaci žádné zbytečné složitosti nevymýšlí. Lidi se baví, jednolitý set se přelívá mezi líbivými melodiemi a samply dechových nástrojů. Vrchol přichází s rozfázovaným vokálem hitu Two Dots. Broukání přesně zapadá do tempa, tahle skladba by zafungovala na jakékoliv párty.


Kdo si přišel poslechnout studiovou tvorbu projektu Lusine, byl zklamaný. Ale pro ty ostatní to byla jedna z nejlepších tanečních akcí pražského jara. Ani příliš složitá, ani příliš povrchní. Přesně tak akorát, aby si zatančil úplně každý.

text a foto Ondřej Stratilík

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím