Colours of Ostrava: Zase dobře

Vydáno 25.07.2010 | autor: redakce

Colours of Ostrava měly poprvé vyprodáno ještě před zahájením. Kapacitu téměř 30.000 lidí ale festival pojmul s charizmatickým klidem své ředitelky Zlaty Holušové. Že půjde o jeden z nejlepších ročníků, dával tušit line-up stejně jako zájem publika, které vykoupilo vstupenky jak lístky do tomboly.

Colours of Ostrava: Zase dobře Colours of Ostrava: Zase dobře

COLOURS OF OSTRAVA
15. – 18. 7. 2010 ČERNÁ LOUKA, OSTRAVA


Zase dobře.

Devátý ročník festivalu potvrzuje, že zájem o mnohdy neznámé interprety sahelských, východoevropských a jiných roztomilých zemí roste, stejně jako zájem o Ostravu.

 

 

Hlavními hvězdami letošního bloudění pod okny hotelového pokoje byli Iggy Pop, The Cranberries a dvojice plachého pohledu Eric Truffaz a Regina Spektor. Síla Colours tkví nejen v tom, že se nebojí postavit experimentujícího jazzového trupetistu Truffaze na hlavní stage v prime time, ale také v poskytování hvězdného puncu všem účinkujícím, bez ohledu na počet vydaných alb, profetovaných nocí, hudebních cen a zdemolovaných pokojů.

 

 

První dva tropické dny připravovaly půdu pro víkendovou smršť, počasím počínaje a Iggyho finálem konče. Klimatizovaná nová stage NYC s interiérem broadwayského klubu v budově pavilonu A praskala na koncertě Tonyi Graves, punkový klezmer Oy Division měl zvrácenou snahu „rozehřát“ vedrem se ploužící publikum. Kdo nechtěl hudbu nebo divadlo, mohl si udělat výlet na kole z půjčovny nebo zajít na komentovanou prohlídku některého z dolů. Eric Truffaz se svým Paris Projekt obsadil jako první hlavní večerní čas. Francouzský trumpetista a jeden z nejuznávanějších evropských jazzmanů dneška si přivezl beatboxera Sly Johnsona, který dostal tolik prostoru, že se mu podařilo zastínit Erica a nebál se toho. To ve finále nebylo tak úplně ku prospěchu věci, protože publikum přišlo na kouzelnické kousky jazzmana Truffaze a jeho hudební inspirace od klasického jazzu kamkoliv a ještě dál. Následní hlasití a zároveň intimní Porcupine Tree probudili plujícím jazzem ukolébané publikum. Progresivní rock, obyčejnou kytarovku, stejně jako metalové vyústění mají skladby 23 let fungujících Porcupine Tree. Představili poslední album Incident a ano, v Time Flies a nejen tam je slyšet inspirace legendami Watersem a Gilmourem.

 

 

Sobota pak znamenala vrchol festivalu, když podvečer na hlavní stage rozvířila rychlá a pozitivní zimbabwská formace Mokoomba, kombinujíc tradiční africkou rytmiku perkusí, vokály a euforické výkřiky „I love you!“. The Cranberries díky bouřce a posunutému začátku vyburcovali napětí zmoklého publika na maximum, aby následně Dolores O´Riordan mrknutím oka a s podezřelou energií omámila publikum se Zombie, Promises a Dreams. Čistý vokál 16 let vdané paní a ostrý zvuk kapely rozčísly i oblohu, která vydržela neplakat celý koncert. Další liják přerušil až monstr večírek El Gran Silencio, mexické kapely, na niž se tančilo v pláštěnkách, pytlích na odpadky a jiných pršipláštích až do konce. Projekt kombinující stejně tak tradiční hudební vlivy Mexika s hiphopem, ska nebo rockem zakončila, i když v latinskoamerickém módu spíš započala večer, který mohl skončit třeba v Klubu Templ.

 

 

Poslední den si přišli na své všichni fajnšmejkři holinek a pláštěnek, stejně jako nostalgie (Marta Kubišová), nadsázky popu pro všechny fajnový lidičky (MIG 21), čarovné kytarové virtuozity (Zdeněk Bína), ska z Manhattanu (New York Ska Jazz Ensemble) nebo švýcarského písničkářství (Sophie Hunger). Večer a festival zavírala křehká a opravdová Regina Spektor, která vypadala, že by se pod svůj klavír nejraději schovala, a asi fakt věřme, že nesmrtelný Iggy Pop & The Stooges. Pankáč, který je starší než vaši rodiče, se s tím se svou znovuzrozenou kapelou nepáral a od začátku jel na svou pověstnou energii. Tahal na pódium své věrné a pohazoval si s davem, jak se mu chtělo. Jeden z mála a z posledních echt punkerů sedmdesátek.

 


Příští rok čeká Ostravu kulatý desátý ročník festivalu, který se dost možná ponese v euforii získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015. Na ten kandidovala proti Plzni a i na letošních Colours byla kandidatura vidět (nejen) v prostoru Stará Aréna, kde probíhal program Inspirace 2015. Inspirovat Ostravou by se pak měla nejen Plzeň.

První fotoreport najdete zde, druhý zde, třetí a čtvrtý.

text Martina Moudrá foto Petr Flíček

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím