Sto zvířat: tanec a našláplá muzika

Očekávaná párty s neočekávanými hosty.
„Dámy a pánové, tak jsme se dočkali,“ uvedla na svém webu kapela několik dní před pražským koncertem. Dočkali se a své výročí s fanoušky oslavili v narvané Incheba areně stylovou zvířecí párty. Příznivci Sto zvířat se začali scházet dávno před sedmou hodinou (na níž byl avizován začátek akce), hala byla totiž přístupná už od půl šesté. První dvě hodiny byly věnovány dvěma předkapelám, přičemž první, The Upsessions z Holandska, naběhla na scénu ve žlutozelených teplákových soupravách. „Nejdřív jsem se lekl, že jsou to Nightwork,“ smál se jeden z návštěvníků. „Říkal jsem si, že Vojta Dyk vypadá nějak jinak.“ Nightwork se sice nekonali, The Upsessions však songem Reggae Fever rozezpívali publikum přinejmenším stejně, jako to Dyk umí Globálním oteplováním.


Ani Kašpárek v rohlíku společně s českokrumlovskými romskými hudebníky Cindži Renta neutrhli ostudu. Po počáteční „parodii“ na českou hymnu (opravdu nevím, jakým jiným výrazem vystihnout zvuky, co z nich vycházely) rozjeli cikánské rytmy, jimiž posluchače důstojně naladili na to, co mělo přijít. Sto zvířat nepřicházejí o energii ani po dvaceti letech. A jak vidno, neubývá ani jejich fanoušků, vlastně naopak. Tisíce přítomných se během koncertu bezprostředně bavily, a nejen muzikou. Kapela si totiž na oslavu dvacetin přizvala několik hostů, kteří tematicky prokládali jednotlivé skladby; ať už se jednalo o humorné divadelní scénky Kašpárka v rohlíku nebo o ženskou taneční skupinu AX.


Písničky navíc doplňovala vtipná videoprojekce, často sestavená ze záběrů starých českých filmů. „My jsme si na dnešek připravili takový průřez těmi dvaceti lety, které uběhly, jako když vypijete šálek trapného čaje,“ zhodnotil Honza Kalina dvě dekády jejich působení. Celkem Zvířata zahrála bezmála stovku skvělých písniček od těch starších, jako jsou Vrány, přes kultovní Školu a Pláč, až po ty nejaktuálnější Přístav domácího štěstí či U nás se dojídá z poslední desky Postelový scény. Hodnotit hudbu jako takovou je téměř zbytečné.


Kapela, která má za sebou více než 1200 koncertů v Česku (o zahraničních šňůrách nemluvě), musí být zákonitě sehraná. To, že na jevišti vypadají pokaždé stejně a že už před několika lety zastydli snad jen na jediném playlistu, je v jejich případě skutečně detail. Jsou jednoduše sví, nesnaží se o „pozornost za každou cenu“, jejich „práce“ je evidentně baví a to je hlavní. Tak tedy, všechno nejlepší!

Katarína Straková
6/7