By No Means: mají U2 konkurenci?

Vydáno 24.11.2010 | autor: redakce

By No Means odehráli 20. 11. koncert v DK Rumburk, v jehož rámci oslavili 15 let existence. A že se nejednalo o sentimentální vzpomínání, dokazuje i reportáž našeho kolegy Jana Bednáře.

By No Means: mají U2 konkurenci? By No Means: mají U2 konkurenci?

BY NO MEANS
20.11. DK Rumburk

Měl to být regionální koncert regionální kapely. Byť sami muzikanti tvrdili, že to bude největší koncert v její historii. Ve mně nebudil důvěru ani výběr místa. Vzpomněl jsem si na 30 platících diváků koncertu -123 min, kteří vypadali ve velkém sále DK Rumburk velice osaměle. Ale všechno mělo být nakonec jinak. Rumburáci tentokrát nenechali kapelu By No Means na holičkách a dostavili se v počtu větším než malém. Před plným sálem se promítnul dokument o 15letech kapely. Film má rychlý až klipový střih, projíždí historií kapely, představí minulé i současné členy i všechny nahrávky a klipy BNM.


Dokument trochu ztrácí nekvalitním zvukem. Myslím, že do kontextu této oslavy zapadl velice dobře, ale v reálném světě, lačném po známých jménech není jeho pozice příliš růžová. Ale k jeho dobru se musím zeptat: Kolik dokumentů o českých kapelách vznikne ročně? Bůh ví, že málo. By No Means začali koncert jazz funkovou novinkou Layka. Pokračovali novějšími písněmi. Za poslední roky kapela svůj koncertní projev dost vypracovala, rytmika šlape, nástroje do sebe zapadají. Jitka Benešová má zajímavý hlas a umí zpívat!!! Pryč je ambientní nudná pohoda, přišel čas energie. Na řadu přišli hosté. Vokální trio La Farfalla vytvořilo svými aranžemi dojem muzikálů 60 let. Nejvíc připomínali Vlasy.


A příčná flétna Marjánky Krásnolipské táhla písničky do jazzu. Jazzárny střídali rockové vypalovačky ala U2. To vše podpořil výborný zvuk, profi pódium i světla. A vtom mě to došlo. Největší výhodou kapely By No Means, ale zároveň jejím prokletím, je její kosmopolitnost. Být to Američani, mohli by si v klidu střihnout takovýto koncert v jakémkoliv hudebním klubu v New Yorku, být Angličani, je jich plný Londýn. Jenže oni jsou Češi, tak na ně zbyl jen ten Rumburk. Ale já jsem rád. Protože na ně nemusím daleko. (A to jsem na koncert vyrazil z Prahy, kde žiju.)

text Jan Bednář foto Marek Douša

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím