Paradoxně začátek Big Boss party byl zajímavější než jeho vyvrcholení. O zábavu se postaral
La4, který představil i novinky z připravované desky a potvrdil tak svůj nadprůměrný výkon, kterým obšťastnňuje své přívržence. Tím do vzduchu opět nadnesl řečnickou otázku, proč vlastně je stále neprávem brán za takové béčko nebo náhradníka ke svým stájovým kolegům. La4 byl tím nejlepším, co Big Boss party nabídla. Zajímavě se představil i grimeový
Smack, který si užívá, že ještě není tolik provařený, a tak může nové a novější fanoušky jen nabalovat. Navíc mu bylo i dobře rozumět, a tak se divák, kterého zajímají texty, mohl i zaposlouchat do jeho sdělení. Sice do poetiky a hloubky
Katových textů to má kilometry daleko, ale každý nový vliv a nová tvář se cení.
Jedním z vrholů večera mělo být vystoupení
Rasca ze San Francisca na beaty
DJ Wiche, ale šlo o velmi nízký vrchol. Rascovo flow závánělo až příliš velkou nudou. V Praze jeho jméno může vyvolat alespoň malou vlnu zájmu, ale doma v Americe mezi největší hvězdy nikdy patřit nebude. Po něm DJ Wich představil Roxy nový videoklip k
PSH songu
Můj rap, můj svět, který zaujal i díky vtipným reminiscencím na doby minulé. Pak už se na scéně objevilo trio
Mike Trafik, Orion a Vladimír 518 a podle aplausu, bylo jasné za kým příjemně zaplněné Roxy přišlo. Koncert PSH ale vzbuzoval rozpačitý dojem. Parádně fungovalo provedení dávné skladby
Du dolů, novinky
Všichni jsou už v Německu, nebo pravděpodobně největšího hitu
Praha. Party náladou hýřil i song
Na pláži, ale některé skladby vůbec nefungovaly a Orion s Vladimírem občal působili dost ztrápeným dojmem. Naprostým fiaskem se stal
Penerský dezert, na který mladé publikum vůbec nezareagovalo.
PSH rozhodně do starého železa stále ještě nepatří, ale už dávno nejsou jedničkami na československém trhu. Kato z
Prago Union je intelektuálně přerůstá o několik decimetrů a Big Bossácká party vedle
Rytmusovy show působí jako laciný dětský večírek.
PSH, Rasco & DJ Wich, La4, Smack, Enemy, 26. listopadu 2010, Roxy Praha
4/7
Daniel Maršalík