Radůza vás dožene k slzám i smíchu

RADŮZA
2.12.2010, KC NOVODVORSKÁ, PRAHA

Radůza koncertuje v Praze aspoň jednou měsíčně. Do KC Novodvorská se vrátila zhruba po roce a opět na ni čekal zaplněný sál. Vystoupení zpěvačka rozdělila do dvou bloků, přičemž první půl hodinu odehrála pouze za doprovodu akordeonu. Už od první skladby bylo z pódia cítit nesmírné nasazení. Radůza se energicky kývala na židli jako letenský metronom, do krku se jí valila krev a se zavřenýma očima se soustředila pouze na svůj hlas. Bylo až s obdivem, že téměř dvě hodiny dokázala nasazené tempo udržet. Když zakončila „akordeonové okénko“ skladbou Plachta, která patří v jejím repertoáru mezi vokálně nejnáročnější, dala jasně najevo, že si stoprocentně věří.


Sebedůvěru nenarušil ani příchod kapely, na níž dohlížel kytarista Petr Binder. Písně logicky získaly živelnější rozměr a Radůza jako by se trochu uklidnila. Za každým songem s úsměvem děkovala, až to vypadalo, že jí pokaždé spadl kámen ze srdce z hladkého průběhu. Menší zaváhání přišlo jen v Prostři stůl, kde drobný výpadek textu přešli diváci i zpěvačka s úsměvem. Jako nadbytečné pak působily neustálé přídavky (Radůza se vracela snad čtyřikrát), zvlášť když poslední tři skladby již ten večer zazněly.

Je osvěžující vidět sebevědomou umělkyni, která se navzdory svým muzikantským kvalitám prezentuje „lidsky“ a skromně. Česká republika totiž netrpí nadbytkem zpěvaček, které by za jeden večer dokázaly vyvolat mrazení v zádech, dětský úsměv na tváři i sentimentální slzu v oku. Tak díky, Radůzo, za to, že ty to umíš! 

text Marek Pros, foto www.raduza.cz