SUPERTRAMP - Slow Motion

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

JE CELKEM fajn slyšet lehce rozpoznatelnou kapelu, u které je od první skladby, v tomto případě titulní Slow Motion, jasné, o co jde. Zejména když si angličtí Supertramp už více než tři desítky let uchovávají záviděníhodnou kvalitu. Pravda, doba mezi vydáváním jejich alb se stále zvětšuje.Od vynikajícího Some Never Change (1997) a dobře udělaného výběru It Was The Best Of Times (1999) uběhl už nějaký ten pátek, ale proč spěchat? Tahle skupina už těžko změní typický zvuk kláves a nezaměnitelný vokál své ústřední postavy, téměř výhradního autora, zpěváka a klávesisty Ricka Daviese, který jako jediný zbyl z úspěšné sestavy Supertramp z počátku sedmdesátých let.
V současné době osmičlenný soubor včetně otce (Bob) a syna (Jesse) Siebenbergových opět předkládá své jazzem načichlé kousky s tradičním saxofonem a dechy, které by, jako například takový Broken Hearted, mohly být zařazeny na jakémkoliv předchozím albu téhle rozhodně zajímavé skupiny. Ovšem včetně skladby Over You s bluesovým spodkem a melodií jako vystřiženou z produkce černošského Motownu už nenabízí žádný prvoposlechový hit, jakými je doslova našlapaná jejich zásadní deska Breakfast In America. Také mi osobně trochu schází druhý plnohodnotný vokalista, jakým býval svého času v Supertramp Roger Hodgson. Ovšem novinky Tenth Avenue Breakdown a Dead Man´s Blues, které mají délku přes osm minut, ukazují velký hudební potenciál téhle dnes již legendy a přímo vzbuzují představu koncertních improvizací. Pokud k nám Supertramp opět někdy zavítají, rozhodně si je nenechte ujít.

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím