JANA KIRSCHNER - Pelikán

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

V TĚŽKÉ pozici byla slovenská zpěvačka a kytaristka JANA KIRSCHNER po zaslouženém úspěchu svého debutového alba V cudzom meste. Čím déle se čekalo na její novou desku, tím více se zvětšovaly obavy, zda nešlo jenom o náhodný úspěch a umělecký potenciál téhle krásky není vyčerpaný.
Kdo si počká, ten se dočká. Jana Kirschner je tady s novou deskou, na níž většinou sází na to, co u posluchačů zabralo na té předchozí. Přesto se nejedná o její kopii, už jenom proto, že po spolupráci s Ivanem Táslerem se Kirschner tentokrát opřela o výraznou osobnost Andreje Šebana. K novým skladbám, pod kterými jsou vedle Šebana a Kirschner podepsáni také Martin Wittgruber a Martin Gašpar, možná budou posluchači hledat cestu déle, než v případě přímočařejšího debutu, to však neznamená, že nejsou ve většině případů potenciálními hity. Tím by mohl například být vydařený duet s Robertem Kodymem Myslím na tebe.
Místy se nabízí srovnávání - So životom v ohrození dá vzpomenout na Suzanne Vega, v Keď zatvorím oči pod zdánlivě klidným povrchem cítíme emoce typické pro Sade a takové Umieram by se neztratilo v repertoáru Zuzany Navarové. Tím však nechci snižovat dílko Jany Kirschner, která opět část své tvorby předkládá v angličtině a v jejích slovenských textech znovu nacházíme takřka intimní mileneckou zpověď a ženskou odevzdanost citům (November) i nahořklý pocit z probuzení do reality ("Rastiem ako z vody, telo sa mi mení, začínam sa podoba», na všetky tie ženy..."- Básnička).
Škoda, že oproti debutu na Pelikánovi chybí vyloženě odlehčená záležitost typu Žienka domáca. Jana Kirschner pak vypadá, že se bere moc vážně a působí trochu nedotknutelně a odtažitě, což podtrhuje fotka na obalu, na níž emocemi nabitá mladá dáma vypadá jako vosková figurína.

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím