JAZZ S PREZIDENTEM

Průkopník ruského jazzrocku se narodil v rodině psychologa a muzikoložky 13. října 1935 v Moskvě. Ačkoliv vystudoval architekturu, věnoval se tomuto oboru jen okrajově, zato ale jako pilný žák a absolvent klavírní třídy hudební školy začal zapáleně melouchařit v jazzovém undergroundu. Ve druhé polovině padesátých let, kdy na východ od železné opony stále vládla doba hlubokého jazzového temna, začal hrát na saxofon po boku dalších pionýrů sovětského jazzu, jako byli Nikolaj Gromin, Vadim Sakun, Vladimír Sermakašev, Jurij Saulskij, Andrej Tovmosjan ad. Na začátku 60. let už vedl vlastní kapely a angažoval se v organizaci jazzového dění v Moskvě – zasloužil se o vznik první sovětské jazzové kavárny Moloděžnoje (1961) i dalších podobných zařízení (Ritm – 1968, Pečora – 1969, Arkadija 1994).

Přes hardbopové a modální období dospěl k jazzrockové fúzi a v roce 1973 založil skupinu ARSENAL, která pod hlavičkou moskevského experimentálního studia tři roky zápasila o uznání, až se nakonec stala profesionální formací kaliningradské filharmonie. Alexej Kozlov si mezitím získával renomé na moskevských i všesvazových festivalech, ale také na varšavském Jazz Jamboree (1962, 1978), Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze (1965), západoberlínských Jazztage, Bratislavských jazzových dnech (1980) a v dalších zemích. S ARSENALEM nahrál 6 LP desek a 6 CD, přičemž album Svojimi rukami vydala americká firma East Wind Records, specializující se na vyhledávání talentů z někdejšího východního bloku.

Od 80. let Alexej Kozlov jako publicista propagoval rockovou hudbu v SSSR, později uváděl vlastní televizní pořady a vydal knihy Rok – iztoki i razvitie a Moj XX. vjek. V roli herce a hudebníka se zúčastnil divadelního festivalu ve Woodstocku, s orchestrem Moskevští sólisté koncertoval ve Francii a v Německu, vedl jazzový mistrovský kurz na univerzitě v Oklahomě, s ARSENALEM a gruzínskou zpěvačkou Tamarou Gverdciteli vystoupil v newyorské Carnegie Hall a se smyčcovým kvartetem Dmitrije Šostakoviče připravil osobité interpretace klasických děl. Mezi jeho poslední projekty patří trio ARS NOVA hrající ve stylu New Emotional Music.

Jméno Alexej Kozlov se objevuje v řadě hudebních publikací včetně československé Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, ale osud muzikanta stalinsko-brežněvovské éry inspiroval také např. Vasilije Aksjonova při psaní románu Ožog, najdeme ho v populární knize Hedricka Smithe The Russians i v publikaci amerického historika Fredericka Starra Red and Hot.

Pražskému publiku se představí se skupinou ARSENAL v obnoveném složení z roku 1999: Alexey Kozlov – saxofon, Dmitry Ilugdin – klávesové nástroje, Evgeny Sharikov - basová kytara, Yuri Semenov - bicí