Film: Vše pro dobro světa a Nošovic

Vše pro dobro světa a NošovicVše pro dobro světa a Nošovic
All for the Good of the World and Nosovice!
Česko 2010
Režie: Vít Klusák

Před několika lety oslavovaná investice korejské firmy Hyundai se dnes nezdá takovou výhrou pro českou ekonomiku. A nejen o tom vypráví dokument Víta Klusáka.

Jako kdyby náhodně se seznamuje s několika postavami, které se postupně příběhem i nadále budou prolínat – některými z těch, kteří nechtěli svou půdu prodat, dokud jim nezačaly chodit výhrůžné dopisy, s některými dělníky v automobilce, s tiskovým mluvčím společnosti, a také se svéráznými ženami a jejich vedoucím ze zelinářského podniku.

Díky oné Klusákově „vlezlosti", která mu pomohla párkrát nachytat některé lidi na švestkách, tedy že říkají pokaždé něco jiného, se povedlo dodat dokumentu určitou autentičnost. I onen pocit, že ne vše je v pořádku, jak se říká, a že pod povrchem to pěkně bublá.

Měl jsem určité výhrady k jednostrannosti pohledu (i když jsem taky fandil „zelinářům"), ale pak jsem na webu našel diskuzní fórum zaměstnanců téhle firmy (http://www.hyundai.phorum.cz) a realita je zdá se ještě o kousek horší, než jak je podáno ve filmu.

Přitom snímek zpracovává vlastně nadčasová témata a klidně by z toho mohlo vzniknout hrané drama. Prodat za sto tisíc, nebo neprodat? Jak na nás působí „rozorání mezí" a tam, kde byly louky a pole a cesta kolem křížku, když nyní stojí megalomanský závod mnoha budov, aut a parkovišť?

A jak se postavit k tomu, že čeští lidé jsou Korejcům jen levnou pracovní silou a možná ještě zábavními figurkami, když pro jejich pobavení hrají fotbal? Že na své zaměstnance tlačí kvůli nedovoleným přesčasům? Že stačí, abyste se poškrábali a už máte padáka? A že Korejci nedodrželi své sliby, zato mají plná ústa krásných řečiček minimálně v propagačních filmech?

Velmi symbolicky pak působí poslední záběr před titulky, dokládající dva oddělené a nezávislé světy, jež nemohou proniknout – na jedné straně megakulisy automobilky, uprostřed to dělí dálnice, a na straně druhé vesnička s políčky, traktory a zelinářským družstvem. Když si počkáte na úplný konec filmu, po titulcích, uvidíte právě na toto družstvo velmi originální reklamu.

Přestože je u dokumentu poznat, pro kterou stranu asi má pan režisér sympatie, nutno uznat, že se snaží, aby každý měl právo říct své a aby bylo možné si udělat objektivní názor. A nebo si přečíst něco o krajině od Václava Cílka, protože některé jeho názory sem pasují jako poklička na hrnec.

Jan Lipšanský