Vydáno 15.04.2011 | autor: redakce
Jonathan Davis z Korn: Podivín z pitevny
Jonathan Houseman Davis (40) byl už od malička divný pavouk. Není se co divit, jeho dětství nebylo zrovna utěšené. Když mu byly tři roky, jeho rodiče se rozešli a on zůstal s otcem a macechou. Nedá se říct, že by to byli zrovna ukázkoví rodiče – a Jonathan trpěl. V dětství se také rozvinula jeho nedůvěra k náboženství. „Nevěřím v organizované náboženství. Setkal jsem se s tím osobně. Cělá kupa katolickejch kněží se mě pokoušela zneužít. Tvrdili mi, že jsem gay a že bych s nimi měl jít domů.“ Dnes má na počest svého přesvědčení na ruce vytetovaného biskupa, který mu trhá kůži, aby pod ní odkryl Ježíše.
Ani na střední škole se mu nedařilo nejlépe. Často si z něj utahovali a nadávali mu do buzíků (divte se, když denně cvičil šest hodin na dudy a miloval Duran Duran). To se s ním táhne dodnes. „Jsem rocková hvězda, mám nádhernou holku, a stejně mi pořád říkají buzík. Je to, jako kdyby střední nikdy neskončila. Frajírci maj vždycky navrch.“
PATOLOG ČEKATEL
Krom ústrků společnosti trpěl Davis také velmi závažnou formou astmatu, což ho v pěti letech téměř zabilo. Astma už mu naštěstí problémy nedělá, jinak by ani nebyl schopen svých pověstně divokých vystoupení. Davis je znám svým obdivem ke všemu podivnému a temnému, obzvláště má-li to co dělat se smrtí. Proto asi nikoho nemůže překvapit, s kým by chtěl sdílet celu. „S Albertem Fishem. Byl to kanibal ze třicátých let, skutečnej magor, s tím bych seděl rád.“ Podobně si zvolil i své povolání. Začal studovat patologii a jako praktikant pracovat u koronera. Také bere tuny léků, aby se vyrovnal se svými depresemi, které ho provázejí od dětství. Jeho texty i show jsou velice emotivní, divoké a nezřídka reflektují jeho traumata z dětství.
OD SEXART KE KORN
Na střední Davis začal hrát se svou první kapelou, která se jmenovala Sexart. Na jedno z vystoupení náhodou přišli i James „Munky“ Shaffer a Brian „Head“ Welch. Ačkoliv původně dorazili jen na otočku, nakonec vydrželi do konce a nabídli Davisovi spolupráci. „Šel jsem se poradit se svou psycholožkou a ta mi řekla, že bych byl blbec, kdybych to nezkusil.“ Tak se zrodili Korn. Legenda, která dala jasné obrysy pojmu nu-metal; ačkoliv sám Davis se k tomu vyjadřuje jasně: „Nenávidím tenhle pojem, vždycky jsme byli prostě kapela, která šlape. Když se po nás začalo tolik kapel opičit, tehdy vznikl nu-metal, ale my s tím nemáme nic společnýho.“
Prosadit se v roce 1993 nebyla žádná legrace, neboť Amerika v té době naslouchala především grungeovým kapelám. Korn se to nakonec podařilo a vybudovali si kolem sebe skupinu neobyčejně věrných fanoušků.
ŽIVOT JE BROSKVOVÝ
Druhá deska Korn, která nese název Life Is Peachy, se už vyhoupla v Billboard chart pořádně vysoko, až na třetí příčku. Následující Follow the Leader znamenala definitivní průlom do mainstreamu, zejména skrze Internet a MTV.
Od těch dob se Korn drží na výsluní i přesto, že druhý kytarista Head zaslíbil svou duši Kristu a dal se na víru a bubeník David Silveria si dal od hraní oddech. Davis dokonce uspořádal sólové turné Alone I Play a slibuje i desku. Korn nezahálejí dodnes, od roku 1999 vydali ještě alba Issues, Untouchables, Take A Look In The Mirror, See ou On The Other Side, nebo naposledy v roce 2010 album Korn III.: Remembrer Who You Are.
text Petr Metelka foto EMI, Radek Chlubna, archiv
