OSLAVY ROCK&ROLLU VYVRCHOLÍ ZA MĚSÍC

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

Celoroční oslavy 50 let rock’n’rollu, pořádané agilní agenturou LiverMusic, zakončí v červnu opravdová třešnička na narozeninovém dortu. Po Jerry Lee Lewisovi, Chucku Berrym a Bo Diddleym vystoupí v Praze největší z králů jubilujícího stylu – sám velký malý Little Richard.

OSLAVY ROCK&ROLLU VYVRCHOLÍ ZA MĚSÍC OSLAVY ROCK&ROLLU VYVRCHOLÍ ZA MĚSÍC

Autor nesmrtelných hitů "Tutti Frutti", "Long Tall Sally", či "Jenny, Jenny" zahraje v 13.6. Lucerně za doprovodu 12ti členné kapely! Little Richard je právem nazývaný „the originator, the emancipator, the architect of rock and roll“. Svůj první velký hit, Tutti Frutti, nahrál přesně před 50ti lety, v září 1955. Do celoamerického pop žebříčku se dostal dříve než Elvis Presley (který Tutti Frutti a později další Richardovy hity rychle zařadil do svého repertoáru). Za pouhé dva roky (září 1955- říjen 1957), kdy nahrával u malé nezávislé firmy Specialty Records a vyšlo mu šest singlů, změnil Little Richard zásadním způsobem tvář hudby - a to jak po zvukové a formální stránce, tak po stránce koncertního provedení. Před Little Richardem nikdo nic podobného neslyšel z rádia ani neviděl na pódiu. Zatímco Elvis Presley ještě vystupoval bez bicích v hillbily sestavě se španělkou a za doprovodu kytary a kontrabasu, Little Richard bušil do piana a za sebou měl tehdy dechberoucí sestavu dvou elektrických kytar, baskytary, bicích a tří saxofonů, používaných výhradně ke zvýraznění rytmu. Není divu, že když hráli ve městě Little Richard and The Upsetters, ostatní rušili své koncerty, protože prostě neměli šanci. A pokud hrálo na jednom koncertě víc hvězd, Little Richard hrál vždy poslední. Po něm se už na pódium nikdo neodvážil. Jerry Lee Lewis to začal rozjíždět u klavíru až v roce 1957 a měl štěstí, že Little Richard v témže roce opustil showbusiness a přestal koncertovat a nahrávat. Když se Little Richard vrátil v roce 1962 na koncertní pódia v rámci evropského turné, klaněli se mu jako svému vzoru Beatles, Rolling Stones a mnoho dalších z plejády kapel nastupujícího britského rocku, fanoušci v Hamburku mu líbali nohy. Extravagance a emocionalita Jimiho Hendrixe ztratí na své originalitě, jestliže si uvědomíme, že původně byl v polovině 60. let sólovým kytaristou Richardovy skupiny (a kvůli své nespolehlivosti dostal výpověď). Způsobu Richardova vokálního projevu se zase později začalo říkat soul, za jehož otce jsou považováni James Brown a Otis Redding. Ale oba dva označují Little Richarda za svůj idol. A oba dva ho v 50. letech imitovali (a dokonce vystupovali v roce 1955 místo zaneprázdněného Richarda s The Upsetters.) John Lennon kdysi obdivně řekl: „Elvis byl pro mě víc než náboženství. Pak jeden kluk ve škole říkal, že má desku od někoho jménem Little Richard, který je lepší než Elvis. Ta nová deska byla Richardova Long Tall Sally. Když jsem ji slyšel, bylo to tak ohromující, že jsem rozechvěním nemohl mluvit. Nechtěl jsem se vzdát Elvise, ale tohle bylo mnohokrát lepší.“ Hail Hail Rock & Roll !!

www.livermusic.cz
zavřít