Zřejmě nejznámější a nejoblíbenější portugalská metalová kapela je řazena k průkopníkům gothic/doom metalu či gotického metalu obecně. Zaujali již minialbem „Under The Moonspell (1994), na němž představili syrový atmosférický mix doomu, blacku a gotiky, ale především si hned svými prvními dlouhohrajícími deskami „Wolfheart“ a „Irreligious“ získali nejen „vlčí“ srdce, ale i srdce mnoha fanoušků po celém světě.
Mnozí také tvrdí, že právě tato základní alba z let 1995 a 1996 jsou tím nejlepším, co kdy tato portugalská kapela vydala. Jsou zde všechny prvky, které dělají MOONSPELL tím, čím jsou – uhrančivý charismatický zpěvák Fernando Ribeiro se svým znělým hlasem, jenž přechází z melodických poloh do řevu a zpět; mohutné klávesové plochy spoluvytvářející sugestivní atmosféru; nezaměnitelné kytarové riffy; cit pro vytříbené melodie; rytmika s výrazným groove. Kapela vedle toho buduje výraznou image, navzdory jižanskému původu preferují šero, černou barvu a zájem o věci „nočního charakteru“, zejména o vlky a vlkodlaky, úplňky a podobné propriety, které se objevují v textech, grafice atd.
V roce 1997 vychází album „Sin/Pecado“, kterým kapela získává nové fanoušky. Jejich hudební styl se oproti prvním dvěma deskám posunul, zejména v oblasti aranžerské a produkční. Zůstávají skvělé melodie a výrazná sugestivní atmosféra, ale MOONSPELL svůj projev lehce zmodernizovali a zároveň stylizovali více do gotického rocku, méně patrné pak byly jejich doomové kořeny. Navzdory všem změnám šlo o tak silný materiál, že si jej velmi oblíbilo i mnoho skalních fandů původních MOONSPELL. Kapela dosud vydávala jednu nahrávku ročně a držela si velmi vysokou laťku kvality. Vedle toho jezdila i úspěšná koncertní turné (nezapomenutelná je zastávka po boku SAMAEL v Praze v roce 1996 v kultovním klubu Bunkr).
I sami MOONSPELL se díky hudebnímu charismatu, talentu i píli v druhé polovině devadesátých let vypracovali na kultovní kapelu, společně s generačními souputníky jako TIAMAT, CRADLE OF FILTH či MY DYING BRIDE. Čtvrtá deska „The Butterfly Effect“ vychází po dvouleté odmlce v roce 1999 a okamžitě se stává velmi kontroverzně přijímaným dílem. Na jedné straně vášniví zastánci, kteří v materiálu vidí dosud největší progresi kapely, která dokázala navázat na svůj dosavadní styl a poznávací prvky, svým způsobem přitvrdit, ale zároveň velmi zmodernizovat svůj zvuk a vkomponovat do něj nové prvky (dokonce bývají na tomto albu v některých momentech popisováni jako gotickometaloví NINE INCH NAILS). Postupem času pak bylo album stále více doceňováno, ale prvotním efektem byl poměrně slušný šok. To už se nedá říci o dvou deskách, jež vyšly v novém tisíciletí – „Darkness And Hope“ (2001) a „The Antidote“ (2003).
Kapela se hodně vrátila k tradičnímu vyznění i kompozici skladeb, dřívější touha po progresi je nahrazena přímočarou hrou, z dřívějška známým klasicky strukturovaným zvukem a osvědčenou atmosférou. „Darkness And Hope“ bylo po dřívějším vývoji kapely bráno částí publika jako zklamání, druhá část jej však vítala jako „návrat ke kořenům“. U „The Antidote“ se recenzenti i fanoušci většinou shodli, že jde o materiál vyzrálejší a zajímavý, byť v kontextu tvorby MOONSPELL nikterak překvapivý. V každém případě jsou MOONSPELL vítanou koncertní atrakcí, ze své bohaté, více než desetileté kariéry mají co vybírat a dokáží přenést silné emoce, atmosféru a sugestivnost svých alb i do živého projevu, který se snaží ozvláštňovat i promyšlenou pódiovou výpravou a vizuální podobou. Novinkové album by mělo být k dostání na pultech hudebních obchodů v polovině února.
www.shindy.cz
PLZEŇ ZAŽIJE GOTIC METALOVÉ ŠÍLENSTVÍ
