RECENZE: Popcorn Drama nabízí pop-rock bez přesahu

POPCORN DRAMA
VČERA BUDE
CHAMPIONSHIP MUSIC
13 trax / 46:05 min

Chleba se láme s první deskou. Opět jsou tu zvučná jména, vypomůže Ivan Tásler, na basu Richard Scheufler, velkou část slovní zásoby obstaral elitní slovenský textař Vlado Krausz. Byť se nelze zbavit dojmu, že silnější kusy si schovává pro jiná esa, i tak jde o jasný nadstandard a možná největší akvizici desky. To druhý textař Pavol Jursa (m.j. spolupracovník Teamu) dodal věru těžší filosofii: „ je to tak, ženu chcú čo nechcú a pokoj nedajú, kým nás nemajú“. 4:0 pro Krausze.

K muzice: frontman Peter Aristone je typicky exaltovaný slovenský hlas, na nějž si záhy zvyknete, do Ivana Táslera nebo Kuliho z Desmodu má ale ještě daleko. Autorsky pánové disponují zjevným čuchem na silné melodie a je sympatické, že do toho docela řežou. Tím spíš je škoda a působí to trochu lacině, že na albu chybí živé bicí. Feeling šikovného bubeníka nemůže žádný počítač nahradit, zvlášť v situaci, kdy nadpoloviční většina písniček jsou vypalovačky.

Deska obsahuje několik hitů pro holky (při Som a nie som tvoj jich v předních řadách určitě několik demonstrativně omdlí), má to, co často chybí příbuzným českým produktům – onu bytostnou slovenskou zpěvnost. Sice se zároveň soustavně vykrádá, ale to dělal i Müller nebo Jaro Filip a jaké to byly kusy. S klidnějšími písničkami Popcorn Drama šetří (Radšej sám), blíži se v nich No Name, ve svižnějších zase Desmodu nebo Haberovi.

Resumé: tahle banda bude na velkých pódiích fungovat. Ale invence, to je zatím jen přáním otce myšlenky.

text: Ondřej Fencl
4/7