RECENZE: Simple Plan mají jednoduchý plán, kterého by se měli držet

SIMPLE PLAN
GET YOUR HEART ON!
Warner Music
11 trax

Nutno poznamenat, že ač členové kapely stárnou, jejich hudební vývoj už pár let stagnuje, stejně jako věk většiny jejich fanoušků, kterou tvoří hlavně teenageři.

Simple Plan ale mají dar – vědí, jak zapůsobit na rozháraná pubertální srdíčka a sázejí na fakt, že hudebním světem zatím nepříliš protřelí náctiletí neodhalí klišovitost až kýčovitost jejich tvorby.

Emotivní útok je zahájen ještě dřív, než se rozezní první song. Jakmile totiž naběhne CD ve vašem kompjútru, vyskočí na vás video, ve kterém kluci sedí pěkně poskládaní na kanapátku, od srdce vám děkují, že jste si koupili jejich album, tleskají vám a lákají vás na jejich turné. 

Poté už se rozběhne první skladba You Suck At Love a konzumentovi je od prvních tónů jasné, o co tady jde. Zavedené kytarové postupy, osvědčené srdceryvné texty, gradující refrény... To jsou Simple Plan, jak je známe z předchozích desek, od kterých se bohužel nic moc nezměnilo.

Jestli už kapela nemá co víc nabídnout, nebo jen chtěla předejít narážkám na nedostatečnou originalitu, není známo, nicméně obojí by vysvětlovalo fakt, proč si na natáčení pozvali tolik hostů. Hned ve druhém songu Can´t Keep My Hands Off You se k nim připojí Rivers Cuomo z populárních Weezer, nicméně žádný tvůrčí otisk na skladbě nezanechá, prostě to pořád zní jako Simple Plan. A jako hromada dalších pop-punkových band.

Jelikož by se Weezer dali považovat za něco vzdáleně spřízněného se SP, pustili se kanadští hoši i do neznámých vod a do písně Jet Lag přibrali britskou zpěvačku Natashu Bedingfield. Ani té se nepodařilo zvrátit předem nastavený jasný plán, a tak je její sladký hlásek jen další přidanou a nepříliš projevenou hodnotou. 

Přítomnost Alexe Gaskartha z All Time Low ve skladbě Freaking Me Out člověk zaznamená až ve chvíli, kdy studuje nepřehledný booklet, afrického rappera K´naana naopak přeslechnout nelze. Ten posune prvoplánový letní hit Summer Paradise ještě blíž k peklu, kde se za poslechu rádoby reggae rytmů všichni pohupují v bocích, luskají prsty a pijí piňa coladu, v refrénech pak pozvednou hromadně číši, zapějí si spolu s Pierrem Bouvierem jeho part, ona mrkne na něj, on mrkne na ni, láska jako trám je tu, ovšem jen do konce prázdnin, páč letní lásky mají život jepičí, jako náplast na zlomené srdce nechť poslouží toto album, na němž se to zhrzenou láskou jen hemží.

Letní vymejvačka mozku je naštěstí odrazem od pomyslného dna, pak už je to v rámci možností jen lepší. V posledních třech písních prostě Simple Plan potvrdí, že dokud jejich jednoduchý plán na cílovku funguje, nemá smysl se pouštět do nevydařených experimentů. Kluci mají pop punk i romantické vály celkem v malíčku a až na Summer Paradise vlastně není až takové utrpení poslechnout album do konce, i když ve vás ani po třetím poslechu žádný výraznější dojem nezanechá. Kdo by chtěl i přesto dát pěti Kanaďanům šanci, nechť je zkusí 2. září v Praze live – před pár lety v Malé sportovní hale zapůsobili na emoce nejen náctiletých, ale i některých starších a pokročilých. 

Pierrovi poslední song na desce (This Song Saved My Life) prý zachránil život. Od celého alba sice spasitelské aspirace nečekejte, nicméně ani zbytek kapely se zatím nemusí bát, že by přišel o živobytí...



text: Marta Pušová
4/7