IRON MAIDENFROM FEAR TO ETERNITY THE BEST OF 1990-2010
EMI
22 trax
Nahrávky skrývané pod maskotem
Eddiem, který se objevuje na obalech všech alb a singlů
Iron Maiden s výjimkou prvního singlu
Running Free, jsou podobnou jistotou jako filmové příběhy Jamese Bonda. Ty jsou taky trochu černobílé, nikoliv však primitivní, platí tam jasná pravidla a i přes velké množství epizod si udržují svoji kvalitu a atmosféru. Totéž se dá říct o tvorbě základního stavebního kamene nové vlny britského heavy metalu.
Nedávný koncert v Praze ukázal, že Železná panna omámila již druhou generaci posluchačů.
Iron Maiden vyprodávají koncerty, vydávají většinou dobře přijímané desky a procházejí jim i riskantní kroky jako výměny zpěváků nebo dlouhatánské kompozice na posledním albu
The Final Frontier.
Aktuální výběr navazuje na tři roky starou kompilaci
Somewhere Back In Time-The Best Of 1980-1989 a mapuje cosi, co bychom mohli nazvat novou érou v jejich historii. Možná trochu symbolicky začíná skladbou
The Wicker Man z desky Brave New World (2000), první po návratu
Bruceho Dickinsona. Z toho je jasné, že písně nejsou chronologicky řazené. Přesto zní výběr kompaktně, což jen dokazuje, že se tvorba
Iron Maiden nijak překotně nevyvíjí.
První album z tohoto období heavymetalových klasiků
No Prayer for the Dying z roku 1990 je zastoupeno třemi kousky a nemůže chybět
Bring Your Daughter...to the Slaughter, jediný singl
Iron Maiden, který to dotáhl na první místo hitparády a objevil se na soundtracku k filmu Noční můra v Elm Street 5.
Alba z období, kdy byl za mikrofonem
Blaze Bayley,
The X Factor (1995) a
Virtual XI (1998), reprezentují živé verze písní
The Clansman, Man On The Edge a
Sign Of The Cross. Z oblíbené nahrávky
Fear of the Dark (1992) nemohli tvůrci kompilace pominout titulní skladbu a úspěšný singl
Be Quick or Be Dead.
Nejvíce, po čtyřech kouscích, jsou zastoupena alba
Dance Of Death (2003) a
A Matter Of Life And Death (2006). Došlo i na loňské
The Final Frontier, z něhož nahrávka obsahuje vynikající
El Dorado, Coming Home a jedenáctiminutovou promakanou pecku
When The Wild Wind Blows.
Nový (a vsaďte se, že ne poslední) výběr
Iron Maiden nemusí být vaším šálkem britského metalového čaje, ale každý musí při vší úctě k ostatním členům kapely obdivovat skladatelskou píli
Steva Harrise a zpěv
Bruce Dickinsona. Jsem přesvědčen, že poslech jejich tvorby za posledních dvacet let kapele získá nové fandy a staré přesvědčí o tom, že se nemusí stydět za idoly svého mládí.
text: Roman Jireš6/7