RECENZE: Chcete se nudit? Kupte si nové Incubus!

S kapelou Incubus jsem to dlouhá léta měla podobně jako s U2. U nich člověk buď bezhlavě propadne jejich tvorbě, nebo pouze vnímá jejich existenci, aniž by ho nějak hlouběji oslovila. Zároveň však však ví, že jejich hudba má určitou hodnotu. Ačkoliv Incubus nejsou na hudební scéně žádní žabaři a první album Fungus Amongus vydali před šestnácti lety, měla jsem k nim jen o něco málo vstřícnější přístup než k U2.

Pak ale v roce 2006 vydali Light Grenades a ledy mezi námi se doslova prokoply, především díky hitovce Dig. Od té doby však uplynulo pět let, a když kapela nechá fanoušky takhle dlouho čekat, měla by přijít s pořádnou peckou. Ta se ale bohužel v případě If Not Now, When? nekoná.

Album otevírá stejnojmenný song, u kterého člověka hned napadne odpověď: Jestli to takhle půjde dál, tak snad radši nikdy... Poznámka: lze aplikovat jako vánoční koledu i pohřební píseň.

U Promises, Promises zas vyvstane na mysli myšlenka, jestli se Incubus nezamotali v nějaké časoprostorové smyčce, kde si zajamovali s Eltonem Johnem v dobách jeho největší slávy a někde z davu k nim na pódium přiskočil kovboj, který o sobotních večerech drnká na kytaru v zaprášeném pajzlu u nekončící kansaské silnice... Výsledek vlastně ani nezní tak špatně, ale celkem nuda je to pořád.

Song Friends And Lovers donutí přemýšlet nad tím, kdy už konečně bubeníkovi skončí ta 3 skladby trvající pauza na kafe a cigáro a půjde vystřídat toho, co tam ve zhruba desetivteřinovém intervalu líně plácne do gongu a tím jeho povinnost končí.

Před Thieves konečně bubeník típne vajgla do lógru a chopí se své funkce. Kafe asi sice bylo bez kofeinu, přesto se u tohoto songu se možná dá lehce uvažovat o hitu a je šance, že vám zůstane chvilku znít v hlavě. Trochu toho elánu zbyde ještě do Isadore, než se deska promění opět v nic neříkající šum.

Chrrr chrrr...Pardon, cože? Ono to ještě neskončilo? OK, takže přeskočíme další nudnou vatu, zmátoříme se na Switchblade, poněvadž to má překvapivě trošku šťávu, a pak na poslední dvě písničky opět do útlumu. Vzbuďte mě u příští desky Incubus, jo? A nebo radši ne...

Upozornění: Ne, po druhém poslechu se to nespraví. Ani po třetím. A dokonce ani po čtvrtém.



 text: Marta Pušová
 4/7