RECENZE: Foster The People obalamutili hudební bloggery

FOSTER THE PEOPLE
TORCHES
Startime International
10 trax / 38:24

Nováčci. Takoví MGMT. A taky trochu Delphic, krapet Cut Copy, špetička Yeasayer a jasněže taky Phoenix. Foster The People vydali debutové album Torches u labelu Startime International, od kterého budete znát určitě The Futureheads, Calvina Harrise nebo Peter Bjorn And John. Mají Foster The People na to, zařadit se s debutovým albem mezi výše zmiňovanou smetánku?

Za video k Pumped Up Kicks si vysloužili nominaci na MTV Video Awards 2011 v sekci Best New Artists, zatímco v ostatních kategoriích soupeří třeba Katy Perry, Beastie Boys nebo oblíbenec Ozzyho manželky Bruno Mars. Vyplatí se občas zabloudit do neprobádaných vod televizních talkshow Sharon Osbourne, představa jak Ozzy se svojí ženou tráví čas poslechem právě hudby z Marsu, teda od Marse, jo tak u toho bych chtěla bejt.

Ale to jsme trochu odbočili od Foster The People. První singl Pumped It Up Kicks (s celkem drsným textem) vyšel už loni v listopadu. Patří k tomu lepšímu, co tahle deska plná neškodného indie popu pro nákupní centra, hotelové výtahy a prostoduché mejdany zlatých děcek u bazénu někde v L.A. nabízí. Jo jo, právě odtud Foster The People jsou - z Los Angeles. Don´t Stop (Color On The Walls) s povalečským pohvízdáváním už od začátku songu tak nějak vystihuje náladu celého alba. Příliš zahloubaná ve své průměrnosti bez výraznějšího chmátnutí ruky po čemkoliv, co by vás při poslechu probudilo zábleskem jedinečnosti. Když protočíte CD víc jak třikrát za sebou, zjistíte, že se vám vlastně všechny songy slijí v jednu nenadchne-neurazí hmotu, ke které fakt není příliš důvod se vracet a možná si raději vyberte některého jiného interpreta z prvního odstavce. Torches rozhodně neplane, jen doutná. Jestli mi nevěříte, ochotně jej někomu pošlu do dalšího kola.

 

text: Kateřina Nováková
4/7