David Guetta býval kdysi poměrně dobrý DJ. Potom začal pracovat s celebritami jako Kelly Rowland, Fergie nebo Akonem, přestal roztáčet desky a začal točit kolovrátek. Jasně, byly tam i světlejší momenty jako Memories, nebo i diskotrisková Sexy Bitch, nicméně David Guetta se postupně stal modlou teenage parties a lidí v bílém oblečení, co se jednou do roka sejdou v monumentální aréně. Stále se však dalo mluvit o průměrném party popu.
RECENZE: Davida Guettu ani dno nezarazí
David Guetta Nothing But The Beat - 2CD 13 + 10 trax / 41:44 min + 46:46 min EMI
Po poslechu Nothing But The Beat totiž zjistíte, že dno je ještě mnohem níž. Aby toho nebylo málo, David vydal hned dvojalbum, zřejmě se nemohl rozhodnout, který track je větší eklhaft než druhý, tak vydal pro jistotu všechny.
Album nezachránila ani účast Jennifer Hudson. To, co z její vokální hudební linky David vytvořil, se rovná tomu, když vezmete čerstvě uloveného lososa z norských fjordů, vymácháte ho v kečupu a hořčici, posypete nivou a následně hodíte do mikrovlnky. Kolaborace se Snoop Doggem, Nicki Minaj, will.i.am nebo Flo Ridou netřeba komentovat, ty totiž spadají do kategorie dancehallových odrhovaček, které snad musel na album protlačit nějaký alkoholový konglomerát, aby během jejich hraní posluchači začali chodit na bar pro drink. Maximálně se po cestě můžou zarazit, kde už tuhle věc slyšeli, jelikož David zvládá vykrádat sám sebe i všechny kolem něj. Pokud jsme však doteď klopýtali o hudební dno, u druhého instrumentálního disku jsme si o něj odřeli nos.
Už jen nazvat druhé album instrumentální je odvážné tvrzení, protože definovat tuto synťákovo-cirkulárkovou umělotinu jako instrumentální hudbu má stejnou relevanci jako nazývat Malou noční hudbu gangsta hip-hopem. Navíc i taneční hudba k aerobicu má větší intelektuální poselství, než jakýkoliv těchto desíti vyhopsaných party (s)hitů. David Guetta bude zcela jistě dál vyprodávat haly, songy z Nothing But The Beat budou velmi pravděpodobně válcovat světové žebříčky, protože je tam přece tolik stars, žejo, nicméně to nic nemění na tom, že toto album je vykalkulovanou rozplizlou sra*kou bez invence, nápadu a špetky originality. Když k tomu připočteme fakt, že v komentáři k albu David poznamenává, že nikdy na ničem nepracoval tak usilovně, nezbývá než doufat, že Davidovi vypnou doma elektřinu a nedostane další synťákový záchvat.
Best trax: z kategorie hrozný- horší nemá cenu vybírat Zkus taky: poslouchat něco jiného
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies najdete zde.Rozumím
RECENZE: Davida Guettu ani dno nezarazí
0,00
