RECENZE: Madonna zní na MDNA jako přerostlá puberťačka

Vydáno 26.03.2012 | autor: redakce

Madonna pořád vypadá, jako kdyby se psala 90. léta. Proč ne, plastiky a photoshop jsou mocná věc. Daleko zarážející je to, jak vehementně a úmorně se snaží všechny kolem sebe přesvědčit, že mejdan ještě neskončil...

RECENZE: Madonna zní na MDNA jako přerostlá puberťačka RECENZE: Madonna zní na MDNA jako přerostlá puberťačka

mdna_coverMADONNA
MDNA
Universal Music
12 trax / 50:52 min

Nikdo neupírá ženám v menopauze (právo na) večírky. Osobně si u těchto dam potrpím na jistou dávku noblesy; žijeme ale ve svobodné zemi, tudíž je nutné vkus recenzentův brát s rezervou nebo rovnou jako úchylku. Někdo z producentů ve studiu (a že jich tam bylo tentokrát požehnaně) by si ale měl Madonnu vzít stranou a v klidu jí vysvětlit, že je hrozně fajn snažit se znít jako Rihanna, ale že by už mohla (konečně) dostat rozum a vydat se směrem, který svým květnatým popem razí například Lana Del Rey. Třeba ...

MDNA totiž zní, jako by Madonně ujel o půl roku expres Calvin Harris-Rihanna. Talk That Talk dotáhlo taneční pop k absolutnímu vrcholu a Rihannina frackovitost mu navíc přidala na uvěřitelnosti. A právě autentičnost byste na dvanácté studiovce „ex-královny popu" hledali marně. Upustíme-li od faktu, že album je velmi solidně zprodukované a více než poctivý kus práce na něm odvedli hlavně William Orbit, Jean-Babtiste a Martin Solveig, zbude po něm pouze rádoby snaha zapadnout do současných trendů, které definuje už jiná generace a jejichž nepsaným manifestem je Body Talk od Robyn.

Madonně se naskytla obrovská příležitost se vůči tomu vymezit. Jakkoliv! Jenže ona se na téhle vlně akorát svezla a natočila levnější kopii Rihanny a šedý odstín Robyn; a ke všemu to prezentuje jako (r)evoluci (viz text pilotního singlu: Cause I'm a different kind of girl / Every record sounds the same). Přitom nepatrné záchvěvy pokusů vykročit z davu a udělat to jinak na MDNA jsou! Závěr desky je příjemně uvolněný, klidné až elektrobaladické Masterpiece, Falling Free a I Fucked Up (deluxe edice) zpěvačce sluší daleko víc než puberťácky rozjuchané singly Girl Gone Wild nebo Give Me All Your Luvin, kde Nicki Minaj a M.I.A. nechtěně prohlubují generační jámu, kterou nezalepí ani sebelepší producenti.

Madonna se zkrátka obrátila v něco, co sama v 80. a 90. letech nesnášela. V klišé a tuctovitost. Ať si dělá taneční muziku i v šedesáti, pokud bude mít kvality Ray Of Light. MDNA je ale jen další z řady křečovitých pokusů vysávat a ždímat disco'n'dubstep až do zblbnutí.

Pokud si potrpíte na trojčlenku, tak to můžeme závěrem shrnout následovně: A je lepší než C, zatímco B je prokazatelně horší než A a relativně slabší než C. Ale nezapomeňte ve výsledku zohlednit fakt, že všechno je relativní ...

Legenda: (A = Rihanna, B = Lady Gaga, C = Madonna)



BEST TRAX: Gang Bang, Masterpiece, I Fucked Up
ZKUS TAKY: Rihanna Talk That Talk, Robyn Body Talk, Madonna Ray Of Light    

text: Marek Pros

3/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít