LIVE: Damien Rice pobavil a nadchl Roxy

Ir vstoupil na jeviště sluncem vyhřátého klubu Roxy s asi dvacetiminutovým zpožděním. Na podiu ležela kytara, klávesy a stolek s lahví červeného vína a dvěma sklenicemi. Kdo neměl nastudované všechny amatérské záznamy Damienových vystoupení, asi si kladl otázku, co se bude na jevišti odehrávat. Rozuzlení přišlo přibližně za dvě hodiny při písni Cheers Darlin´, jediné skladby, při které hudební podklad hrál z playbacku. O to ale při tomto "muzikálovém čísle" vůbec nešlo. Damien si k sobě pozval dívku z publika, nutno podotknout, že Slovenka s útržkem textu (This is Love, This is Porn) písně I Remember na triku  se mu vyloženě sama "nabízela". Ale aspoň byla sranda. Muzikant otevřel láhev, rozlil víno do číší a začal popisovat, jak píseň vznikla. Nemá ani moc smysl popisovat děj. Jako úctyhodný výkon hodný potlesku se kromě zpěvákova bavičského umění jevil um vypít sedmičku vína během maximálně pěti minut a při tom předvést precizní herecko-pěveckou etudu.

Ačkoliv Rice chudý nebude, jako správný písničkář působil dojmem velmi skromného muže. Se zálesáckým zjevem se o vše staral sám. Nepřivezl si ani pomocníka, který by mu přinesl struny ze šatny v případě jejich prasknutí, což se také přihodilo. Rozený komediant i této situace uměl skvěle využít a výměnu strun komentoval slovníkem populárních televizních kuchařských show. To, že Damien je skvělý muzikant s unikátním hlasem bylo jasné, ale nejvíce překvapil tím, že je také excelentním vypravěčem. A i pokud své historky vykládá na každém druhém koncertě stále dokola, umí je podat tak, jako by ho zrovna napadly.

Při koncertu nesměl fungovat bar, aby svým hlukem nerušil atmosféru Riceových písní. Intimnost mezi hudbou a diváky byla nejvíce vyšponována při mush-upu písní Cold Water / Hallelujah, kdy se zhasla veškerá světla a muzikant nebyl vidět. Následovala oblíbená Cannonball, kterou písničkář Roxy odpíval bez mikrofonu, jako by byl u někoho v obýváku.

Pražané mohli být spokojení i s výběrem skladeb, které v Roxy zazněly. Damien neměl vytvořený setlist, hrál to, na co měl náladu, případně co si přáli lidé. Zazněla jedna zbrusu nová skladba, zbytek byl víceméně výběrem z desek O a 9. Až do přídavků těsně po expresní rychlostí vypití vína Damien zařadil svůj největší hit The Blower´s Daughter.

Dobrou reklamu si v Roxy udělal zpěvák olomoucké kapely Hope Astronaut, který využil situace, kdy písničkář hledal hudebníka v publiku. Tomáš Krejčiřík se chopil kytary a předvedl velmi solidní výkon, což bylo odměněno zaslouženým potleskem. S Roxy se irský zpěvák rozloučil půlkou písně na přání, kterou byla stylově Prague. Bohužel zpěvák skladbu dlouho nehrál, a tak se omluvil, že zapomněl část textu. Zde ale opět zužitkoval své bavičské schopnosti a nový nesmyslně-absurdní text na místě vymyslel. Aby Damien Rice dostal "dvouset" procentní hodnocení scházela snad jen absence jeho expřítelkyně Lisy Hannigan, jejíž hlas v některých skladbách (nejvíce v 9 Crimes) příliš scházel.

Po koncertě se Ir s desítkami fanoušků přemístil na Karlův most, kde několik dalších hodin hrál své písně, ale i nahrávky, které má rád. Od fanoušků se dočkal i ukázky české tvorby. Po poslechu Ameriky kapely Lucie řekl, že i když koncert byl úžasný, teprve teď přišla nejlepší chvíle večera, kdy konečně i jemu někdo hraje a on si může užívat. Štastný to muž.

text: Daniel Maršalík, foto: Petr Klapper