Vydáno 06.08.2012 | autor: redakce
První srpnový víkend patřil už tradičně Sázavafestu, tentokrát jeho dvanáctému ročníku. Od loňska se zabydlel v Benešově, kam letos dorazili Paul Oakenfold, Fun Lovin' Criminals, Molotov, Death by Chocolate, z domácích pak Tomáš Klus či Nightwork.
Benešov
2. - 5. 8. 2012
Páteční headlineři: Nightwork a UDG?
Festival odstartoval už ve čtvrtek klasický warm up večírek, který se nesl především ve znamení kapel Rybičky 48, Wohnout a Sto zvířat. Posledně jmenovaní měli v plánu zahrát všechny festivalové dny, a zdolat tak rekord v odehrání sto písniček na Sázavafestu. V pátek hrála Zvířata rovnou dvakrát, prvně na Očko stage, poté rychlý přesun na Balbínku. Páteční program oživil i písničkář Xindl X, který krom starých hitů představil i novou píseň Mám rád svoje casio, s níž mu aktivně pomohli diváci. Podpořili jej také u hitu Láska v housce, když je Xindl vyzval slovy „zvládla to Lounová, zvládnete to taky“.
Prvním zahraničním hostem byli švýcarští Death by Chocolate, kteří svými pohodovým indie rockem zpříjemnili slunečné odpoledne a určitě stáli za pozornost. Hlavními páteční taháky měli být Molotov z Mexika a staří známí Newyorčané Fun Lovin' Criminals. Ani jednomu se ale nepodařilo to, co většině českých kapel - přitáhnout lidi a vytvořit pořádnou festivalovou atmosféru.
Probudila mě až parta Mig 21, která se sice už několik let opakuje, ale Jirka Macháček prostě umí bavit, i když po tisící první vyzývá diváky svým „I love you“. Bavit dokáže i estráda jménem Nightwork. Ta měla mnohem větší odezvu než hosté z druhé polokoule. Skoro to vypadalo, že většina návštěvníků dorazila právě kvůli Dykovi a spol., kteří mimochodem konečně zařadili do repertoáru alespoň jeden nový song. Očekávanou show se prezentovali rovněž Monkey Business. Večer se prostě nesl ve znamení českých kapel, přispěli k tomu i ostravští Buty, jenž nedávno vypustili jeden z nejvtipnějších klipů Píseň práce. Ústečtí UDG se v závěru pátečního programu počtem fanoušků dostali na stejnou hranici jako Nightwork. Proti ani jedné z kapel nic nemám, na pódiu vždy odvedou očekávané výkony, otázkou zůstává, jestli se za ně vyplatí zaplatit 1.200 korun a dostat to, co na většině jiných tuzemských festivalů.
Sobota ve znamení tance
Sobota byla na rozdíl od pátku maličko zamračená, festivalové náladě to ale neubíralo. Do areálu dorazilo více návštěvníků než v předchozí dny, a to i přes zrušení hlavních hvězd Kaiser Chiefs a Skindred, což organizátoři oznámil pouhých čtrnáct dní předem.
Z méně známých sobotních akvizic si pozornost zasloužili kupříkladu francouzští Lyre Le Temps, kteří svou kombinací jazzu a moderní hudby posouvají hranici vnímání hudby někam mnohem dál.
Úplně jiný šálek kávy nabídla Vypsaná fixa, která jde do každého hraní naplno, a je jí jedno, jestli prší a nebo paří sluníčko - zkrátka hraje a playlist sestavuje podle přání fanoušků, jako zde na Sázavafestu. Ze Slovenska dorazila i Katarína Knechtová, mj. autorka filmového hitu Muj Bože, který zazněl i v Benešově. Katarínu pak rychle vystřídala fanynkami milovaní Mandrage. Šrouby a matice, Františkovy lázně, Punkrock song a nebo Hledá se žena, ani tyhle šlágry nesměly na festivalu chybět. V jejich řadách už nechyběl ani kytarista a hnací motor kapely Pepa Bolan, který po dovolené řádil snad ještě víc... Mňága a Žďorp sice nepatří do mladého proudu, na českém hudebním nebi se ale drží stále pevně a dokázala to i na Sázavafestu, kam si pozvala Milana Caise z Tata Bojs, Michala Hrůzu nebo Tomáše Kluse, aby společně oslavili 25. výročí valmezského souboru.
Příjemným indie rockem poté zaujala švédská čtveřice Frantic Sundays. Ve finále se o porci tanečních rytmů zasloužila hlavní hvězda letošního ročníku - Paul Oakenfold. Madonin DJ a doyen ostrovní elektronické scény se ovšem na akci, kde převládá živá muzika, svým trancem zrovna moc nehodil...
Sobotní line-up uzavíral Tomáš Klus a jako vždy nabídl porci folkových písní prokládanou osobitými vtípky, za což se dočkal zaslouženého smíchu a potlesku. Konečně jsme se tak z taneční párty vrátili zpět na Sázavafest.
Za pozornost během obou dnů stály i tři zakryté stage: Balbínka, Jam Stage a ProMoPro Dance Hall. Taneční scéna měla tentokrát velké zastoupení. Festival o sobě sice říká, že je multižánrový, jen jestli té multižánrovosti není až moc. Koneckonců, většina návštěvníků, které jsem v Benešově potkala, patří do pokročilejší generace a těžko říct, jestli po takové hudební směsici zrovna touží. Otázkou také zůstává, zda je dobré postavit program na zahraničních interpretech, jejichž jména nejsou běžnému českému návštěvníkovi tak úplně známá, a doplnit ho "naším zbožím", dostupným takřka každý víkend kdekoliv jinde.
Organizátoři slíbili, že se díky odvolání Kaiser Chiefs dočkáme dalšího ročníku. Snad se tomu dá věřit, vezmeme-li v potaz, že "Sázavě" chybí významnější reklamní partneři a že na tento tradiční fest chodí čím dál méně lidí.
text: Barbora Turková, foto: David Karas
{vypnoutlink:Death}
0,00
čtenáři
hlasuj