LIVE: Support Lesbiens potichu nejsou Cliché

SUPPORT LESBIENS
Divadlo Kalich, Praha
14. 11. 2012

"Už je to dvacet let", zamyslel se hned v úvodu dvouhodinového komorního setu zpěvák Kryštof Michal. "Co jsme za tu dobu dělali, to sám nevím". Vlastně toho stihli docela dost. Dvě vynikající, dnes již dávno zapomenuté desky řízného crossoveru a rozchod. Pak Regenerace s otazníkem a zakrátko Hurá do rádia. S dalšími roky prožili svůj Střední věk a nalezli radost v Libozvučnosti a jiných dobrodružstvích. Pak se u Supportů trochu Lízalo. Poslední roky tak dlouho křížili člověka a robota, až se narodil Homobot. Kryštof Michal mezitím vyzkoušel všechny odstíny blonďatého melíru, které jsou v drogeriích střední a východní Evropy k dostání, a s Hynkem Tomanem několikrát protočili zbytek kapely.

A co je vůbec nejdůležitější, Support Lesbiens si vydobyli pozici úspěšné středoproudé kapely, které na rozdíl od jiných, Tabáčkem smrdících formací, nemůže žádný soudný člověk upřít přívlastek "inteligentní".





















Komorní Tour, jak Support Lesbiens pojmenovali svojí aktuální šňůru, je v mnoha směrech nové. Všech devět zastávek se odehrává v e vskutku komorním prostředí městských divadel. Pánové tedy nechali doma své klasické outfity (v případě Kryštofa festivalové svítivě žluté tričko) a do cestovního kufříku zabalili převážně košile. Hynek Toman s René Ryparem oprášili akustické nástroje, ztlumili aparáty a všichni dohromady se rozvzpomněli na spoustu skladeb, pro něž na klasickém "hlučném" setlistu nezbývá místo. Například z první desky nové etapy Regeneration?, která obvykle není koncertně příliš vytěžovaná, zaznělo hned sedm kousků.

Zatímco koncertní rozhopsané klasiky typu Let's Dance, English Stereo nebo Sweet Little Something svým podáním nikterak výrazně nepřekvapily, největší lahůdkou byly intimnější skladby jako Someone Else's Lies, Let's Just Sing nebo Please Look At Me, jež vyzněly v celé své akustické, nahé kráse.

















Přidanou hodnotou byla hostující Tonya Graves, která si se Support Lesbiens zazpívala To Stand A Bitter Problem a následně dostala vlastní prostor pro dvojici skladeb z její sólové desky I'm The Only Me. Nechyběl ani nejnovější duet Keeper, který vedle milé klišé Cliché patřil vůbec k tomu nejlepšímu, co v divadle zaznělo.

Supporti měli publikum jako na dlani a přinejmenším Kryštofu Michalovi toto neobvyklé prostředí evidentně vyhovovalo. Na kraji pódia sice dováděl jeho vlastní potomek, avšak on sám je projevem a výrazem stále ten nedospělý uličník, který si občas koleduje o vytahání za uši. Však k tomu na jedné ze zbývajícíh zastávek třeba ještě dojde.

Komorní Tour bude pokračovat dalšími sedmi koncerty. V programu zbývá Olomouc, Karlovy Vary, dvoják v Brně, Světlá nad Sázavou, Plzeň a na závěr ještě jednou Praha.
{vypnoutlink:Kryštof}










text: Petr Adámek, foto: Vojtěch Kubec