LIVE: Sting vybarvil Ostravu veselejšími barvami

STING
ČEZ Aréna, Ostrava
19. 11. 2012

Po dvou pražských zastávkách v únoru a červnu letošního roku navštívil 19. listopadu i ostravskou ČEZ Arénu. Chvíli po osmé hodině nastoupil na pódium s pětičlennou kapelou za zády, zahlásil: "Dobrý večer, Ostrava" a v duchu aktuálního turné Back To Bass odehrál první skladbu If I Ever Lose My Faith In You. Zvuk od první minuty krásně čistý, scéna střídmá, šaty civilní aneb návrat ke kořenům jak má být.

Roztleskat publikum se Stingovi povedlo už při třetí hitové Englisman In New York, kdo ale od koncertu čekal nekončící záplavu největších hitů, mohl být zejména v prostřední části koncertu lehce překvapen. Spíš než na většinového posluchače se majitel šestnácti cen Grammy soustředil na skutečné "Stingofily" a dal tak prostor možná už trochu pozapomenutým písním jako Seven Days, Heavy Cloud No Rain nebo The Hounds Of Winter, do kterého výrazně obtiskla svůj hlas výborná Jo Lawry, slavící toho dne narozeniny.

S tvorbou The Police se pak hojně vzpomínalo na konec sedmdesátých a počátek osmdesátých let: Driven To Tears, Message In The Bottle nebo skvěle gradovanému evergreenu Roxanne. Tenhle hit složil Sting v pařížském hotelu, kde na stěně visel starý plakát Cyrana z Bergeracu. Tehdy na ten plakát několik minut zíral a přemýšlel o Cyranově životě, o jeho neštěstí a tajné lásce k ženě jménem Roxanne. Toho večera napsal píseň s romantickým, ale smutným příběhem o dívce, kurtizáně.

















Smutek v textech ale zdaleka nekorespondoval s energií, silou a dobrým rozpoložením, ve kterém Gordon Sumner a spol. byli. Vokálně, muzikantsky i náladou. Sting roztomile zažertoval, když se pokoušel uvést skladbu The End Of The Game v češtině a dokonce i obvykle nerudný kytarista Dominic Miller nezapomínal na úsměvy. To mladý houslový virtuóz Peter Tickell zase měl co dělat, aby svá exhibicionistická čísla odehrál i s přetrhnutou žíní na smyčci.

Hlavní tahoun večera je znám svou oblibou v přepracovávání svých písní (vzpomeňme na fenomenální turné se symfonickým orchestrem). Jeho "vylepšování" letitých hitů působilo nejen svěže, ale také ku prospěchu věci. Poslech Stingova neškoleného tenoru je radost sama o sobě, ale když si s ním slavný zpěvák začne opravdu hrát a nekončícími tóny vyšperkuje takovou Fields Of Gold, srdce nejednoho hudebního fajnšmekra radostí zaplesá.

To byl také jeden z důvodů, díky kterým působil červnový koncert v Praze oproti tomu ostravskému sice jako skvělá, ale stále jen betaverze. Mezi další kroky kupředu patřil výše zmíněný zvuk, dynamičtější osvětlení, nasazení kapely a drobná obměna setlistu (Love Is Stronger Than Justice, All This Time a Never Coming Home vystřídaly Wrapped Around Your Finger, De Do Do Do, De Da Da Da, Roxanne a balada Fragile).

Jednašedesátiletý umělec se v příštím roce hodlá věnovat přípravě svého prvního muzikálu o dělnících z loděnic v Newcastlu, proto zamrzí, že hity jako King Of Pain, Desert Rose nebo nestárnoucí a pozitivní energií nabitou Every Breath You Take jsme naživo slyšeli na delší dobu naposledy. Jeden se totiž nestačil divit, jak věčně zamračeným obyvatelům severomoravské metropole po skončení koncertu jiskřily oči štěstím a doslova prahli po další porci. Není se čemu divit. "Dokud bude hrát, nenechám si ho ujít" to je heslo, které se neslo Ostravou ještě dlouho do noci. {vypnoutlink:Justice}

Setlist: If I Ever Lose My Faith In You, Every Little Thing She Does Is Magic, Englisman In New York, Seven Days, Demolition Man, I Hung My Head, The End Of The Game, Fields Of Gold, Heavy Cloud No Rain, Message In A Bottle, Shape Of My Heart, The Hounds Of Winter, Wrapped Around Your Finger, De Do Do Do, De Da Da Da, Roxanne, Desert Rose, King Of Pain, Every Breath You Take, Next To You, Fragile



text: Jan Trávníček, foto: Petr Lukšíček